Showing posts with label ZOO. Show all posts
Showing posts with label ZOO. Show all posts

20.10.19

ZOO s Jó


Jó si poslední dobou oblíbila kameny a přála si jít na nějakou výstavu. Jediné, na co jsem si vzpomněla, byl obchůdek v pražské ZOO a tak jsme se tam vypravily. Jen my dvě, protože zytek rodiny byl na závodech.
Přírodovědné sbírky NM jsou zavřené, žádnou burzu minerálů jsem nevygooglila a Přírodovědecká fakulta UK má o víkendu taky zavřeno. Pokud máte nějaký tip kam s malým milovníkem nerostům šup sem s ním, prosím.



Obchůdek s minerály a zkamenělinami.


Lebka jeskynního medvěda.


Myslela jsem, že po čtvrthodinové prohlídce obchůdku budeme pokračovat po Geostezce, ale všimly jsme si této cedule částečně skryté za odpoadkovým košem.


Oproti stokorunové záloze nám byly zapůjčeny potřeby pro začínající paleontology - plechový kyblík, lopatka ze silného plastu a kartáč na nádobí - na ometání nalezených zkamenělin.





Ze šedivé oblohy vysvitlo sluníčko a ty dvě hodiny na pískovišti stráveném kopáním uběhly jako voda.

 

Ještěže byly poblíž stánky s občerstvením a toalety. Kafe bylo ale dost hnusné a cena přímo úměrná vzdálenosti od hlavního vchodu do ZOO. Příště fakt nebrat.


Dočtená kniha. Výborná. Zamilovaná tak akorát.


Cestou zpátky jsme to vzaly přes nově otevřený Rákosův pavilon.



Nikdy by mne nenapadlo, že v ZOO strávíme dvě hodiny na pískovišti, ale Jó byla moc spokojená a o to šlo především.

15.8.19

Popínavky pražské ZOO


Kromě jedné vyfoceny všechny kolem hřiště Rezervace Bororo.






Tahle (dvě horní fotky) mi připadala odzvlášt džungloidní, ale nemám ani ponětí, co by mohlo být zač.




Květinový záhon za závěr.

9.8.19

ZOO v létě


Mám děti na chvíli zase doma. Myslela jsem, že je vezmu do Stromovky, ale Jáík ráno navrhl ZOO a  hned bylo jasné, že tam musíme. Protože, co dělat, když je venku tak krásně, a vám se nechce nic vymýšlet, jen si to společně užít. 


Pro nás je ZOO takové vše v jednom. Zeleň, zvířata, poznání, hřiště, zmrzlina a párky, obchůdky, koupání ... A taky spousta lidí, to musím přiznat. 


I přes to, že tam chodíme několikrát do roka, stále objevujeme nové věci. Třeba tuhle tematickou výstavku u toalet




Jak dlouho vydrží hroch pod vodou než se musí zase nadechnout? Dvě minuty.  


Geostezkou jsme jen proběhli.



Téměř prázdný pavilon šelem na závěr. Náš oblíbený.


Najdete Jáíka? 


Povinné foto.




Sourozenecká láska. Konečně. 


S baziliškem z očí do očí.


Tygři jsou prostě láska. Aspoň Jáíkova a moje.

Krásný víkend! 

3.3.18

V březnu v ZOO


Ta permanentka má něco do sebe. Bez ní bychom téměř pět hodin v mrazu nestrávili. Navíc tam skoro nikdo nebyl. Jen my tři, kamarádka se třemi dětmi a pár dalších mrazuvzorných jedinců.


Šercháníčkům bylo právě pět měsíců a už se nikde neschovávali, tak jako minule.



Plížili se na svých obrovských tlapkách.


Honili se s mámou.



Nechávali se olizovat jejím obřím jazykem.



Zatímco tatínek se buď venku procházel ...


... nebo naopak odpočíval uvnitř_



Krmení dravé zvěře. Odpoledne už bylo v pavilonu plno.



Výhled od rozhledny. Krásně tam bylo. 

2.1.18

V lednu v ZOO


Chtěla jsem se pochlubit, jak zvládám s dětmi chodit sama v lednu do ZOO. No, zvládla jsem a přežila jsem, děti taky, všechny tři, ale .. No raději pomlčím.



Proč se vlastně tahám s těmi třemi hajdaláky tak daleko? V červnu jsem si koupila do ZOO permanentku, celé prázdniny byly děti mimo Prahu a do ZOO jsme zašli poprvé až v září. Podruhé jsme se tam objevili v listopadu a potřetí dnes. I tak nám zbývá přes třicet volných vstupů. Tak proto.


Návštěva pavilonu velkých šelem je pro nás povinnost, protože Jáík miluje šerchány (rozuměj tygry). Tady se mu podařilo si na jednoho skoro šáhnout, srst přes sklo sice cítit nebylo, ale tygří teplo ano! 
 

Měli jsme velké štěstí a  zahlédli jsme a rozmazaně vyfotili i malé tříměsíční šercháníčky.






Kamera s termovizí aneb jak vidí hroznýš / chřestýš.


Jó si nezapomněla svůj foťáček.





Kofola natočená do jednoho z nerezových půllitrů, které děti spolu s nerezovými brčky dostaly od Ježíška. I když zrovna v ZOO bylo teď v zimě problém najít občerstvení s točenou kofolou a navíc tam ekologicky používají kelímky z kompostovatelného plastu, které po použití můžete vhodit do popelnice na bioodpad. To se mi líbí!

Kelímky se dají koupit tady. Sehnat takové, do kterých opravdu natočíte celý půllitr pití, nebylo úplně snadné, protože většina prodávaných nerezových kelímků má objem menší než 500 ml.  Brčka jsou z jiného e-shopu. Chtěla jsem aspoň tři stejná, zahnutá brčka a jeden kartáček na čištění a opět jsem musela hodně pátrat, abych je našla. O kelímcích i brčkách snad více někdy jindy.


Popelnice u restaurace Oceán v pražské ZOO. Směsný odpad, bio odpad a plasty.