Jeřábi na větvích

Inspirace výlohou ze Salzburgu nad naším jídelním stolem. 

Origami papírky dovezené z Japonska. Náhodně vybraná sada jednobarevných papírů, nejspíš určená pro děti.

Jeřáb poskládaný podle originálního japonského návodu přiloženého k sadě papírků. Schválně jsem si nepouštěla žádné video na YouTube, ale bojovala s klasickým kresleným návodem. Líbí se mi, jak jsou jednotlivé kroky nejen očíslované, ale pospojované světlounkou linkou.

Větve uřezané v lese a po čtvrti při procházkách a cestách domů. Svázané provazem a zavěšené nad jídelním stolem.

Můj výhled od dřezu. Máme novou komodu místo banánovek. 

Chtěla jsem ale hlavně napsat, že tuhle instalaci jsem zvládla jen díky tomu, že nám vyrostly děti. Dřív jsem se musela přihnat z práce na čas, vyzvednout dítě ve školce, nakoupit, věnovat se mu. Vodit děti podle potřeby na kroužky nebo je z nich vyzvedávat, když už byla tma. Chystat svačiny. Pořád hlídat čas. Začít vařit večeři, pak vypnout sporák, běžet pro dítě na kroužek, zapnout sporák, dovařit večeři. 

Spoustu věcí bylo potřeba stihnout na čas a to mne hodně stresovalo. Teď si v práci v klidu dokončím to, co potřebuju, a pak jdu teprve domů. To je velká úleva. 

Na druhou stranu mne mrzí, že to jejich intenzivní dětství je pryč. Trochu to bolí. Ale už tak to je. Je potřeba si zvyknout na všechen ten čas pro sebe.