Prodloužený víkend s naším obytným autem v okolí Znojma, kde jsme ještě nikdy nebyli (jako fakt nikdy ani jeden z nás) a kde se nám tak líbilo, že bychom se tam hned zase vrátili. Jedno z dětí jsme nechali u kamarádky a najednou bylo v autě víc prostoru i klidu.
Cestou ke Znojmu jsme zvládli poctivou procházku kolem Moravského Krumlova. Zaparkovali jsme na náměstí, dali si k obědu kebab z místního podniku a pak vyrazili ke kapli sv. Floriána na kopci nad městem. Přes vesničku Rokytná, kde dříve stálo hradiště založené v 11. století knížetem Břetislavem I., jsme se podél stejnojmenné říčky vrátili zpět.
V listopadu se stmívá brzy a tak jsme byli rádi, když jsme s posledními paprsky slunce zaparkovali na noc kousek od Znojma. Kromě nás stálo na parkovišti před národním parkem Podyjí ještě jedno obytné auto. Celý večer jsme strávili zaslouženým odpočinkem po náročném týdnu.
V sobotu jsme vyrazili do Znojma. Nejdřív na prohlídku znojemského podzemí (měli jsme rezervaci), pak na oběd, poté jsme se ještě prošli městem i podél Dyje.
Kazatelna ve tvaru glóbu v kostele sv. Mikuláše.
Kdyby to bylo na nás s mužem, procházeli bychom se městem několik hodin v kuse, kochali se architekturou, historií a výhledy. Ale jedno z dětí mělo jiný názor a tak jsme byli rádi i za to málo, co jsme stihli vidět.
V nově otevřeném městském bazénu Louka, jsme strávili tu část odpoledne, kdy už byla tma, ale ještě bylo brzy na večeři a večerní válení.
Další noc na stejném místě.
Ráno hned po snídani rychlá procházka národním parkem. Jedno z dětí ponecháno v autě. Pak přejezd do Dukovan na prohlídku v infocentru jaderné elektrárny. Po obědě v autě na parkovišti před elektrárnou jsme cestou domů vyzvedli zbylé dítko a kolem třetí jsme už stáli u nás na dvorku.
Přemýšlím o tom, jak se nám povedlo zvládnout tak nabitý víkend. Obvykle toho dáme sotva polovinu. Bylo to přípravou a plánováním? Nebo menším počtem členů posádky? Větším počtem dní na cestě? Nebo to byla náhoda?
No comments:
Post a Comment
Děkuji za Vaše slova.