23.1.22

Loučení s džunglí

Jestli mne už nějakou dobu sledujete, jistě jste si všimli, že pokojové rostlinky se objevují na spoustě fotek focených u nás doma. Asi nejsem jediná žena, která poté, co jí děti odrostly z batolecího věku, upřela svou lásku a péči k pokojovým rostlinám. Pokojovky nám to tu krásně zabydlely a není snadné se s nimi rozloučit. Pár kousků si vezmou kamarádky, o ty nejzásadnější  se nám postarají mužova babička a sestřenice, zbytek zůstane v bytě, protože budoucí nájemníci o ně naštěstí projevili zájem. V tomto článku bych chtěla na ty moje rostlinky s láskou zavzpomínat. Omlouvám se za jistou chaotičnost.


Moje typická kompozice - patchworková miminkovská deka uprostřed arkýřové džungle.


Bezobalový nákup a několik šlahounů voděnky.



Akvarel podle živé předlohy: tahle pokojovka zůstala v práci.


Polička na šicím stolem v ložnici: potos/blázen/šplhavník a kdysi bonsaj.


Ta samá bonsaj u nás doma v Brně před lety.


Koupelna: nad záchodem.





Dětský pokoj: africká kopřiva, pepřinec a Jůina aloe. 


Dětský pokoj: monstera nad Jáíkovou postelí.


Obývák - arkýř. Stav někdy v roce 2019 (?).


Obývák: Kristova koruna.


Obývák: obří monstara od tchýně a zamiokulkas, který to s námi táhne už roky.


Obývák: trojitý závěs, stav z roku 2019(?).


Obývák nad stolem: tchyniny jazyky od nás z ústavu.


Obývák: Věčně kvetoucí Kristova koruna a pepřinec.


Kuchyň: Ty poličky nad linkou plné rostlinek jsem snad nikdy na foťák nevyfotila. Tak jen pár šlahounů žumenu a voděnky.


Kuchyňské okno.


Záchod.


Ložnice: nejmilejší pohárek na kafe od In August Company a obal na květináč Ester Jebavé.


V ložnici jsme ještě měli obří fíkus benjamín. Na fotce s Jó z doby, kdy jsme bydleli v garáži se zimní zahradou.

 
Zamikulkas a pachypodium v našem prvním pražském bydlení. Pachypodium (ta malá rostlinka uprostřed) jsme dostali krátce po nastěhování od mužovy sestřenice. 


Schody u nás v domě: to samé pachypodium po 16 letech. 


U nás na ulici: pokojovkami plně naložený kufr. 

6 comments:

  1. Mně na pokojovkách vadí, že rostou a rostou, ale místo pro ně je stále stejné :-). A co pak s nimi dál. Třeba ta africká kopřiva, ta rostla jak šílená, té byl květináč malý snad za 3 měsíce. Moc jsem si přála mít baobab, jenže ten potřebuje na zimu světlou a zároveň chladnou místnost a tu nemáme. Mám ale malou zahrádku a tam je to ta moje srdeční záležitost. Hana M.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Hani, pokojovky jako děti mají svá období. Taky mi vadí, že jim najdu nějaké krásné místo, kde se jim daří a zároveň vypadají dekorativně, a ony vyrostou nebo chytnou nějakou potvoru, a já musím zase hledat to správné místo.
      Nevěděla jsem, že se dá baobab pěstovat i u nás.

      Delete
  2. Sandra Němečková1/23/22, 11:11 AM

    Přiznávám, ze už mne napadlo, co s nima bude 😅

    ReplyDelete
  3. Ahoj Evo, chápu, že to není lehké loučit se s takovou zelenou záplavou, obzvlášť s těmi pamětními kousky - i když ty zrovna asi zůstanou a počkají na vás, že jo? A ještě teda chci napsat, že váš byt je nádherný, v takovém by se mi líbilo někdy bydlet... A ještě jsem si vlastně říkala, kam se poděly ty krásné skleněné retro vázy, které jsi sbírala a měla vystavené na okně v brněnském domě?
    Přeju vám, ať jde všechno stěhování co nejlépe a bez zádrhelů. Kl.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Barevné retro vázy se sem nějak nehodily, takže byly většinu doby ve sklepě. Ale v domku je dám zase na okno nebo do polic, tam to bude zase celkově barevnější. Už se na to těším.

      Delete

Děkuji za Vaše slova.