23.11.21

Vánoce z druhé ruky

Uvědomuji si, že tohle je docela kontroverzní téma a že se setkám s nesouhlasnými názory, ale nedá mi to.

Letošní Vánoce se snažím nakupovat, co nejvíce dárků z druhé ruky. Pokud možno úplně nových nebo minimálně použitých. Je překvapivé, kolik věcí v perfektním stavu se dá sehnat na internetových bazarech (Sbazar, Bazoš, Vinted). Mohou to být třeba nevhodné dárky, nebo věci, co se sešly náhodou dvakrát. Věci, které si člověk koupil a nikdy je nepoužil (komu se to nestalo, že?). Věci, které použil, ale zjistil, že se mu nehodí, že je nevyužije. Někdo rozprodává sbírku (takhle jsem koupila krabici lega). Možností je spousta. 

 Uvědomuji si také spoustu nevýhod tohoto stylu nakupování (nákup bez záruky vrácení peněz; bez záruky v případě poruchy; předmět může být v horším stavu než je inzerováno; může se jednat o kradené zboží ...). Přiznávám, že jednou nebo dvakrát se mi stalo, že byl v něčem problém, ale naprostá většina mých internetových nákupů z druhé ruky dopadla výborně. 

Hlavní motivací je pro mne snížení produkce odpadů a zátěže na přírodu. Finanční úspora není vždy až ta velká, zvlášť když vezmete v potaz delší dobu strávenou vyhledáváním, popřípadě čekáním až bude vytoužená věc v požadovaném stavu nabízena. Není to tak snadné, jak nákup v alze, kde mají vše prakticky okamžitě a tady v Praze si lze zboží často vyzvednout ještě týž den. Je potřeba začít objednávat již v září/říjnu, nenechávat nákupy na prosinec. 



Ne všechny dárky dostanou děti z druhé ruky, nebojte se. Některé knihy vycházejí úplně nově, některé věci, člověk z druhé ruky nekoupí. 

Členové rodiny pro tuto moji "úchylku" nemají úplné pochopení, přiznávám. Muž mi to tiše toleruje (v tomto je fakt úžasný). Často s dětmi nakukujeme do dobročinných obchůdků, kterých je v našem okolí opravdu spousta. Spoustu potřeb do domácnosti / na chalupu / do obytného auta se snažím koupit primárně tam a učit tím i děti nakupování, které šetří přírodu. Babičky a dědečkové mohou čekat pod stromečkem knihy z druhé ruky :-) Já jsem od Jů k narozeninám dostala krásný bazárkový hrníček na kafe s mlíkem nebo večerní kakao. Semínko tedy bylo zaseto. 

Jak jste na tom vy? Kupujete věci z druhé ruky? Jenom pro sebe nebo i jako dárky? (a teď nemyslím auto, byt nebo Zrzavého :-).

17 comments:

  1. Sběrný dvůr, okolí kontejnerů, nejrůznější charity shops (o internetu raději ani nemluvě) jsou u nás doma tak oblíbeným zdrojem, že si zakazujeme ta místa navštěvovat, aby se naše příbytky nezměnily ve vetešnictví. A dárek v tomto duchu je téměř vždy hodnocen jako dárek s přidanou hodnotou :-D

    ReplyDelete
    Replies
    1. Tak to je super! Tu přidanou hodnotu v tom také vidím.

      Delete
  2. Tak na tohle mě vůbec neužije, já nemám ráda použité věci, nějak se mně to příčí. A jak píšete, jen to sehnat, stojí spoustu času. Z druhé ruky jsem koupila jen pár knížek, které jinak sehnat nešly a bylo to bez problémů. Sním o Vánocích bílých a taky bez dárků... Z dopisu dcery Ježíškovi (na kterého už pár let nevěří) jsem dostala depku. Pár dnů jsem se z toho dostávala, než jsem se do toho pustila, poprvé v životě jsem objednávala věc na Aliexpressu, myslím i Mall tam byl :-). Ale některá přání šla splnit přes české výrobce , uff... Hana M.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Hani, já to plně respektuji. Chápu, že pro někoho to nakupování použitých věcí prostě není. Ale chtěla jsem to uvést jako možnost, jako inspiraci pro někoho, koho by to jinak třeba nenapadlo.

      Kvůli dětem člověk občas musí dělat hodně velké kompromisy :-D Ty naše si letos přejí docela rozumné věci (když nepočítám "krátký kožený bičík" pro Jáíka), ale objednávku z dárku z Číny nebo odkud už mám taky za sebou.

      Delete
  3. Replies
    1. Doufám, že jsem aspoň trochu i inspirovala.

      Delete
  4. To je skvělé! Já se poslední roky potýkám spíš s problémem dostávání věcí, které nepotřebuji, nechci a blbostí a pak se jich musím těžko zbavovat, protože nesnáším vyhazování věcí. Letos jsme to vyřešili, tak, že si s rodinou dáme dárek jen jeden a pokud možno to budou lístky do divadla nebo na kulturu, kam půjdeme společně. Je to taková úleva nemuset nic shánět a řešit a užít si poklidné Vánoce!

    ReplyDelete
    Replies
    1. To nadmíra dárků mne taky děsí, ale naštěstí si jich tolik v rodině nedáváme. Ta kultura je současné době tak nejistá - na Vánoce 2019 (snad nekecám) jsme dostali lístky na koncert a od té doby se jen odkládá a odkládá :-(

      Delete
    2. Potvrzuji, byly to Vanoce 2019 😕

      Delete
  5. Mně se to líbí moc!
    Před pár lety byl můj jediný vánoční dárek od manžela starožitný mlýnek na kafe. Vyčistil ho, podaroval - a meleme v něm několikrát denně. Větší část vybavení naší domácnosti je z půdy nebo z bazaru. Odmala vymetám antikvariáty a sekáče, ale snažím se nenakupovat hromady jen kvůli tomu, že je to tááák levné. Vyhýbám se impulzivním nákupům na e-shopech, sice si to zboží naházím do "košíku", pak ale zavřu počítač a po pár dnech zjistím, že jsem to vlastně ani nepotřebovala a neobjednám. Děti měly hodně bazarového Dupla (i pod stromečkem). V dětském bazaru pravidelně obnovujeme sportovní výbavu (lyže, brusle, kola) - přineseme, co je malé, odneseme větší. A rádi si nadělujeme zážitky - poukázka na společný výlet, na den podle tebe, dort v kavárně.

    ReplyDelete
    Replies
    1. To je krásný dárek takový mlýnek. Bazary a různou veteš taky miluju, ale učím se ovládat.

      Delete
  6. Kupuju tak léta knížky a oblečení. Moji rodiče pak vnukům kila lega.
    Na Vánoce dáváme dárky jen dětem a to tak dva. Jinak je to u nás o atmosféře 😉 Jsme všichni už ve stádiu, že všechno máme a o zbytečnosti nestojíme ...

    ReplyDelete
    Replies
    1. Kéž by našim dětem stačily jen dva dárky ;-) Já už bych se bez darů obšla úplně, stačí mi, že jsme spolu.

      Delete
  7. Možná pár knížek a desek jsem za život pořídila z druhé ruky, sem tam nějaký hadřík v sekáči, ale ten vždycky skončil v nějakém patchworku... se svou velikostí - dlouhá-široká-krátkozraká tam ani nic nehledám. Od mala nemám moc ráda věci po někom - nosívala jsem oteplovačky po bratrancích... Ale na druhou stranu sem jezdila Sylva ze Západního Berlína s pytlem věcí, a tam jsem vybírala moc ráda a doteď se občas stane, že přijede pytel s věcmi po Němcích, což tady u nás v Sudetech vyvolává různé konsekvence ;-)
    Ráda ale recykluju a moc nerada vyhazuju, tak snad aspoň tak tomu životnímu prostředí prospívám.

    ReplyDelete
    Replies
    1. V dětství jsme také občas dědily po sestřenicích. Ale něco jiného je, když dítěti koupím na Vinted skoro nový plyšový kabátek, který je teď děsně moderní. To je skoro jako balíček ze Západu :-)

      Delete
  8. Mně to přijde jako superzajímavé téma... přijde mi, že čím "sociálně slabší rodina", tím víc si zakládá na tom, že mají jejich děti pod stromečkem např. 40 a více dárků. Co na tom, že jsou to šunty z Číny, které se hned rozbijí a nic dětem nedají. Nemáme starosti s financemi, mohla bych koupit kde co, ale příčí se mi to. Takže naše nebohé děti dostanou pár knih, něco praktického, deskovky Lego technic a konec. Záplava krámů pod stromečkem nebude. Rok co rok mám pak z těch činaných fotek na sociálních sítích deprese. Mělo by se tu konečně rozběhnout nějaké hnutí za "nekomerční Vánoce" :), nebo mi z toho švihne :).

    ReplyDelete
    Replies
    1. Tak takového hnutí bych se účastnila s chutí!

      Delete

Děkuji za Vaše slova.