Šití by mi ještě šlo, ale dokopat se k nafocení batohů není jen tak. Dneska jsem to tak dlouho odkládala, až slunce zašlo za mraky zcela na dobro. A ty tři vyprané a na zahradě pověšené pračky zmokly. Asi tomu budu říkat "třetí máchání", abych se necítila tak nemožně, když už je to potřetí v řadě.
Dneska den tak nějak na nic. Kromě fajn dopoledne a chutné večeře, jen série neúspěchů. Děti jsou už druhý týden pryč a mě se zcela nepokrytě stýská. Už jen pár dní, opraví nám auto a muž mi je přiveze domů.
Zítra do ústavu. Všechno je teď tak náročné na koordinaci, když nás vždy půlka na home office a čtvrtina v karanténě. Kdo, kdy, kde. Hlavně nebýt spolu v jedné místnosti. Společné kafe jen venku a s rozestupy. Řešit výsledky meření s kolegou ve vedlejší místnosti přes ZOOM.
Evi, i takové dny jsou 😔 moc dobře je známe. až se zase všichni sejdeme, bude určitě líp. A jen Ti chci napsat, že na několikrát zmoklé, tedy vlastně vymáchané prádlo jsem expert, nemáme krytý balkon, takže mi tam nedávno viselo 2 týdny 🤭 pravda, v kombinaci se sluníčkem by to bylo lepší, to by možná i nějaká ta skvrna vybledla. Píšu mail kvůli ušance. Měj se hezky, Lenka
ReplyDeleteLeni, včera další takový :-( Večer jsme si před usnutím s manželem museli NAHLAS přeříkat každý tři věci, co se nám povedly/udělaly radost. Chybí mi děti, ty mi zlobením i svou láskou dovolí zapomenout na všechny moje nepodařenosti.
Delete❤ naše mamka vždycky říkala, že všeho špatného do třetice, tak třeba už jen jeden blbý den a bude dobře !
ReplyDelete