Návod - ubrousky z retro ubrusů

 

Pomalu nám začaly docházet látkové ubrousky, které používáme při stolování místo papírových. Nemají to s námi lehké - používáme je nejen na utírání špinavých rukou a obličejů, ale i na setření stolu, hadřík na nádobí, podložku pod horký hrnec. Prostě na cokoliv, na co byste použili jednorázový papírový ubrousek vytažený z krabice, a ještě na mnohem víc. Takže po mnoha a mnoha cyklech používání a praní postupně odcházejí.

Podařilo se mi doma najít ještě jeden ubrus z doby socialismu. Šití ubrousků z těchto ubrusů se mi osvědčilo. Jejich velkou výhodou je, že se na ně nešetřilo kvalitní bavlnou, vlákna jsou pěkně silná a někdy se jejich síla lehce mění. Díky tomu vznikla tkanina, která je i při použití plátnové vazby dost plastická, aby dobře utírala, a dostatečně silná, aby pobrala hodně tekutiny. Ještě lepší jsou ubrusy, které jsou tkané jinou vazbou, tkanina je pak většinou plastičtější a tím lépe otírá (např. na staré ručníky, které nejsou z froté, se používala keprová vazba). Zároveň není látka plastická až moc (jako třeba třeba teď oblíbené vafle), aby se v ní zbytečně neutkvívala pevná fáze (různé drobečky, vlákna apod.). 

Tyto ubrusy většinou najdete na chalupách, u babiček ve skříni nebo v dobročinných obchodech. Dají se najít i v internetových bazarech za pár korun. Většinou už vyšly z módy, nehodí se velikostně, mají nějaké fleky nebo drobné díry. Přesně takové jsou na ubrousky ideální. Nemusíte kupovat novou látku, můžete využít něco, co už neslouží ke svému původnímu účelu a dát tomu účel nový. Takže vlastně šetříte přírodu víckrát - nepoužíváte jednorázové papírové ubrousky, ani nekupujete novou látku, ale upcyklujete něco, co by jinak jen leželo ve skříni, v horším případě by to skončilo v popelnici. 

Pokud si ubrus kupujete v bazaru a rozhodujete se mezi více kousky, doporučila bych koupit nějaký kostkovaný, aby Vám to usnadnilo šití. Barevně jsou nejvhodnější ty, na kterých nebudou tak vynikat skvrny od jídla, takže béžové, sytě žluté, hnědé. 

Použít se dají i starší keprové ručníky (takové ty pracovní, tmavších barev, často v zajímavých barevných kombinacích) nebo utěrky, které Vám neladí s kuchyní. 

K ušití je potřeba overlock a postup je tak snadný, že jednodušší to být nemůže. Nejtěžší je ta matematika na začátku. Ubrus tvaru obdélníku je třeba rozdělit na menší obdélníky, které mají velikost papírového ubrousku (takového toho, co se tahá z krabičky). Strany ubrousků jsou cca. 20-30 cm, ideálně asi 25 cm. Takže pokud máte čtvercový ubrus o straně 120 cm, můžete ho rozřezat na 36 ubrousků o straně 20 cm nebo 16 ubrousků o straně 30 cm nebo 24 ubrousků o rozměrech 20x30 cm nebo taky podle toho jak je ubrus vzorovaný. Já se většinou řídím linkami, které již na ubruse jsou. Hodí k udržení rovného řezu/švu. 

Na jednu stranu ubrusu si tužkou naznačíme velikost ubrousků, pokud je ubrus kostkovaný, stačí krátké čárky. Pokud má nemá ubrus vhodný vzor, doporučila bych si celý ubrus nalinkovat na jednotlivé ubrousky. 

Pak už hurá do šití. Jednoduše overlockem rozřežeme ubrus na dlouhé pruhy, které z obou stran začistíme overlockem. Poté pruhy overlockem rozřežeme na jednotlivé ubrousky, na kterých začistíme tu jednu ještě nezačištěnou stranu. A máme hotovo. Stačí odstřihnout konce nití a ubrousky složit na čtvrtiny a můžeme začít používat.

Pokud nemáme overlock, můžeme ubrus rozstříhat na ubrousky a ty poté začistit středně hustým cik-cakem. Dá to víc práce, ale taky to bude fungovat.

Kupička hotových ubrousků - půlhodinka víceméně bezmyšlenkovitého šití.

Nakonec ještě srovnání našeho starého, tipuji tak rok a půl používaného ubrousku a toho nového. Je vidět, jak je ten starý zašlý, flekatý, ale stále ještě funkční.

Upcyklování zdar!