Zase po roce. Rytířský turnaj měl letos trochu jiný scénář. Jáíkovi se myslím dost líbil.
Šněrování a šněrování.
Děti aspoň zezadu. Jáík se kupodivu vešel do lněné tuniky už počtvrté. Zkombinoval ji se svými milovanými riflovými kraťasy po ségře, koženým páskem z charitativního obchodu a sandály z druhé nohy. Taková pomalá móda. Jen meč chtěl koupit nový, větší.
Můj drahý muž s námi letos nebyl, ale kostýmu si také užil. Slavili a pořád ještě slaví v Řecku pětadvacetileté výročí firmy, kde pracuje. První večer byla párty v bílém. IKEA závěsy z charitativního obchodu koupené na sekyru (neměla jsem hotovost), pásek z popruhů na batohy a břečťan ze dvora. Pánové si to užili. Zaslouženě.
No comments:
Post a Comment
Děkuji za Vaše slova.