Středověká košilka

Loni jsem se díky kamarádkám z nosenideti.cz dostala na kutnohorský festival Stříbření. Moc se mi tam líbilo. Kamarádky a jejich rodiny byli oděny do gotických kostýmů, což mě inspirovala k tvorbě vlastního. Navíc diváci, kteří přijdou v historických kostýmech, mají slevu na vstupném, takže po pár letech účasti se vám peníze vložené do nákupu látek vrátí na ušetřeném vstupném.

Zatím jsem koupila 4 metry bílého lnu za 600 Kč na košilku pro mě a tuniku pro muže. Cena vstupenky je letos pro dospělého na sobotu 180 Kč, na neděli 130 Kč. Cena vstupenky pro kostýmovaného diváka je 80 Kč za oba dny dohromady. Úspora pro jednoho dospělého při účasti po oba dny je 230 Kč.
 Kdybych tedy chodila v košilce a muž v tunice, tak se nám investice vyplatí za předpokladu stejných cen již příští rok.  Jenže já si budu šít ještě svrchní šaty, což investici značně navýší a naše účast vzhledem k nemocnosti dětí není nikdy jistá.

Košilka je z bílého silnějšího lnu koupeného loni hned po Stříbření v Praze u Fialy. O střizích středověkého oblečení se česky dočtete něco tady, tady a tady. Český návod na tuniku/košilku/oplečka je zde. Bohužel tam nevidím jeden obrázek, o kterém se v textu píše. U holek mi to nevadilo a košilky jsem jim ušila částečně podle měření, částěčně od oka (hlavně rukávy). V jejich případě šlo o malé množství látky. Stačily mi necelé dva metry 140 cm široké látky (směs lnu a bavlny) na košilky o velikosti 98 a 116. Z úplných zbytků látky jsem pak posešívala ještě maličkou tuničku podle tohoto návodu. Jen tak pro radost ze šití, třeba se bude někomu na letošním Stříbření hodit.

K výpočtu velikosti střihových dílů jsem použila smock pattern generator. Stačí zadat rozměry své postavy v palcích nikoliv v centimetrech do tabulky a jedním kliknutím získáte rozměry střihových dílů včetně přídavků na švy půl palce. Na rukávy mi to přišlo skvělé, opravdu se povedly, jsou úzké, ale pohodlné. Délku a šířku hlavního dílu jsem si kontrolovala výpočtem na českých stránkách. Při samotném stříhání a následném sešívání jsem udělala jednu chybu - prodloužila jsem hlavní díl, aniž bych prodloužila klíny. Tím se mi posunulo křížení klínů, rukávů a klínků v podpaží, takže to nevypadá tak hezky, ale košilka se dá nosit i tak.

Až těsně před zahnutím spodního lemu jsem se podívala na obrázek, který mě inspiroval k ušití svrchních šatů a zjistila, že na ženy na něm mají košilky jen do půlky lýtek. Takže jsem celou svou košilku zkrátila o 20 čísel a teprve poté ji olemovala. 

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Les_Tr%C3%A8s_Riches_Heures_du_duc_de_Berry_juin_haymaking.jpg

Pro šití  nacházím hodně inspirace a rad u Sarah Jane z Romantic History. Najdete u ní košilku, krásné lněné vypasové šaty i jedny vlněné, nějaké oblečení pro děti. Zajímavé blogy jsou i tento  a tento.

Ještě jedna poznámka nakonec. Rozšiřující trojúhelníkové klíny jsou u mé košilky všité jinak než u těch holčičích. Je to trochu vidět na obrázku mojí košilky položené na zemi a u té miminkovské. Zatímco u mojí košilky je celý spodní lem v jedné přímce, u miminkovské jsou na něm dva zlomy. Připadá mi, že druhý způsob dělá hezčí tvar. Příště bych košilku šila maličko jinak. Pokusím se zítra nakreslit a nafotit obrázek, aby bylo vidět v čem se jednotlivé způsoby liší.

EDIT: Slíbený obrázek, který srovnává rozdílné způsoby všívání bočních rozšiřujících klínů.