evulekotule

5/365

2012-02-10T22:57:00.003+01:00

Justýnka s babičkou na výstavě vánočních ozdob detailně prohlížejí "princezny". Při detailním průzkumu se ukázalo, že to nejsou princezny, ale Jezulátka.

Dvě výstavy jednou ranou

2012-02-10T22:40:00.004+01:00

Moje maminka měla dovolenou a tak s námi vyrazila za kulturou. Nejdřív jsem zašli na výstavu Z pohádky do pohádky, což je v podstatě jen jedna veliká vitrína na schodech Uměleckoprůmyslového muzea. Vstup je zdarma. Ve vitríně jsou vystaveny látkové obrázky vyšívané na stroji, které ilustrují knížky o Červené Karkulce a Perníkové chaloupce. Autorkou je Vendula Chalánková.

Nám se nejvíc líbil polštář vlk, kterému se dalo zipem rozpárat břicho a vytáhnout z něj panenky Karkulku a babičku (na fotce ta hnědá obluda s neonovýma očima). Na druhé výstavě bylo vitrín víc. Trochu opožděně jsme dorazili na výstavů vánočních ozdob Skleněná krása do Paláce šlechtičen. Baněk tak bylo nevídaně, škoda jen, že je těžké před Vánocemi nějaké vkusné koupit. Z těch na obrázku nahoře bych si nejednu vybrala.

4/365

2012-02-09T23:26:00.005+01:00

Po obědě mi obě usnuly v námořnických šatičkách. Justýnka začala odpolední spaní po dlouhé době zase potřebovat, jinak večer řve a řve únavou.

3/365

2012-02-08T22:28:00.004+01:00

Justýnka testuje dvě nová batohátka ušitá z nové ikeácké látky evalotta. Na sobě má plavky a motýlkovou sukni.

2/365

2012-02-07T23:39:00.004+01:00

Dnes dorazil balíček s klubíčky. Takže hurá na čepičky, které jsem slíbila uháčkovat k prodanému ER. Jolanka dnes byla zase ve své kůži a tak jsem měla volnější ruce než posledních pár dní. Ta hotová čepička je Justýnčina.

1/365

2012-02-06T23:35:00.005+01:00

Rozhodla jsem se, že zkusím fotit dennodenně v rámci projektu 365. Normálně na focení nemám čas, foťák se mi nechce tahat ven a mám nejrůznější výmluvy, proč nestihla nafotit to a ono. Takže ode dneška by se tu měla objevit denně jedna fotka.
Za dnešek je to Justýnka snažící se udělat kotrmelec na nedošité hrací dece pro Jolanku. Na sobě má šatičky od strejdy a copánky, které si odmítá na noc rozpustit.

Ještě jeden Kukouš

2012-02-06T23:14:00.005+01:00

Barevnej Kukouš je pro Jolušku. Pro Jolušku měla být i ta deka, na které pase koníčky, ale nevím nevím. Asi se ji pokusím prodat. Nějak se mi pořád nezačala líbit. I když mě to teda mrzí. Ty krásné japonské látky - režné s drobným potiskem zvířátek - jsem kupovala na deku pro miminko ještě předtím než jsme jej vůbec začali vyrábět. Mít kluka tak si ji nechám, že se mu bude hodit jako přehoz přes postel, ale se dvěma holkama hodně váhám. Deka teda ještě pořád není hotová, čeká na prošití a olemování.
Tady s Justýnkou spolu šijeme. Obvykle mi vytahuje špendlíky nebo stříhá nitě. Jolanka bývá odložena v postýlce, ale tentokrát jsem to nějak nechtěla riskovat.

Sukýnka krásná motýlková

2012-02-03T22:34:00.005+01:00

Už je to tak. Justýnka si s mou pomocí ušila sukýnku. Ke stroji jsem ji zatím nepustila, ale vytahování špendlíků a stříhání nití jí jde moc dobře. Látku si vybrala sama, když jsme byli v sobotu u Mráze. Myslela jsem, že jí to bude chvilku trvat a já zatím budu mít čas vybírat látky na batohátka, ale měla v tom jasno hned, protože jinou do růžova laděnou v jejím zorném poli vystavenou neměli.

Tak tyhle látečky jsem nakoupila. Motýlková a kohoutí stopa jsou pro nás. Zbytek je na batohátka.Takhle mi ta moje švadlenka usnula v kočárku. Doma se sice po chvíli probudila, ale ještě před domem jsem stačila vyfotit Jolančinu háčkovanou deku.

Ptáčci v bleděmodrém

2012-02-02T00:46:00.003+01:00

V IKEY mají zase nějaké nové látky. Té modré s ptáčkama (evalotta) jsem měla doma 2 metry. Hned jsem z ní ušila jedno zavazovadlo, ale to se vydalo do světa dřív než jsem jej stačila vyfotit. Té druhé jsem odolala, i když barevně se mi víc líbí právě ta (evalena). Zdrojem obou fotek je IKEA.

S Kukym v objetí

2012-02-02T00:13:00.003+01:00

Výstava Kuky se vrací ... na Špilberk na Justýnku mocně zapůsobila. Od té doby si hraje na Kukyho tak dvakrát denně. Plyšový Kuky se dá sice koupit, ale proč ho po večerech neuháčkovat. Návod zde. Potřebovala jsem dvě klubíčka, bohužel teď v zimě neměli tu správnou kukyovsku barvu.

Justýnčiny klobouky

2012-01-20T22:19:00.006+01:00

Poslední dobou na mě jdou deprese, tak sem dám aspoň pár fotek z loňského i předloňského jara a léta a pochlubím se klobouky, které jsem Justýnce našila. Dva z nich už jsou nenávratně ztraceny. Jeden neztracený není nafocený. Střih je z Burdy 7/2008.

Přeložený návod na soví čepičku Who?

2012-01-12T22:46:00.007+01:00

Moc mě těší, když někoho můj blog inspiruje. Justýnčina sovičková čepice inspirovala Janu z Kohoutí vršku k upletení červené verze. Aby takových čepiček bylo víc, dovolila jsem si návod na soví čepičku přeložit, pro ty z vás, které dávají přednost českým návodům před anglickými. Originální návod v angličtině je zde. Návod jsem jen a pouze přeložila. Pokud použijete jinou přízi a jinou velikost jehlic (což je pravděpodobné), doporučuji udělat si zkušební vzorek nebo nějak jinak odhadnout, kolik ok nahodit. Já pletla holkám z akrylových přízí na jehlicích číslo 3.5 (nejsem ji jistá). Justýnka má na čepičce 7 soviček, Jolanka jen 5. Velikosti uvedené v návodu berte s rezervou.

materiál
1 klubíčko příze Nashua Creative Focus (stačí půlka)
kruhové jehlice č.6 (v americkém číslování)
sudý počet malých knoflíků na soví oči
jehla

velikosti
batole, dítě, dospělý (autorka testovala pouze velikost pro dospělé, dle mého názoru velikosti je třeba přizpůsobit)

zkratky
H: hladce
O: obrace
S2H: splést dvě oka hladce
C4Z (copánek ze čtyř ok s pomocnou jehlicí vzadu): dvě oka sejměte na pomocnou jehlici a přidržte za prací. Následují dvě oka z hlavní jehlice upleťte hladce a nakonec upleťte hladce oka z pomocné jehlice.
C4P (copánek ze čtyř ok s pomocnou jehlicí vepředu): dvě oka sejměte na pomocnou jehlici a přidržte za prací. Následují dvě oka z hlavní jehlice upleťte hladce a nakonec upleťte hladce oka z pomocné jehlice.

soví vzor
(počet ok dělitelný 11)
1.-3. řada: *o3, h8, od * opakujte
4. řada: *o4, C4Z, C4P, od * opakujte
5.-11. řada: jako 1.řada
12. řada: jako 4. řada
13. řada: jako 1. řada
14.-15. řada: *o3, h1, o2, h2, o2, h1, od * opakujte
16.-17. řada: jako 1.řada
18. řada: jako 4. řada
19. řada: jako 1. řada

postup
Nahoďte 92 (100, 112) ok, spojte do kruhu a pleťte pružným vzorem 2/2 do výše 2.5 cm. Dále pokračujte 5 řad lícovým žerzejem (tj. stále hladce), přičemž ve třetí řadě ujměte rovnoměrně 4(1,2) oka. Na jehlicích máte 88 (99, 110) ok.
Pleťte 19 řad sovím vzorem.
Pleťte hladce jednu nebo více řad a přijdete 0(5,5) oka (88, 104, 112).
Pokračujte lícovým žerzejem dokup práce včetně lemu neměří 11.3 (12.5, 15) cm.

ujímání
(jako u každé jiné čepice)
*H 9(11, 12) S2H , od * opakujte
H celou řadu
H 8(10, 11), S2H.
H celou řadu
Pokračujte v ujímání stejným způsobem dokud nebudete mít na jehlici (40, 56, 64) zbývajících ok. Potom ujímejte v každé řadě, až vám zůstane na jehlicích jen 8 ok. Ustřihněte přízi asi 30 cm od pleteniny, provlečte ji zbýváními oky, pevně utáhněte a zapošijte.

Přišijte sovám oči.

Návod © Sara Amoroso, 2008-2009. Návod je určen pouze pro osobní použití. Tento návod ani výrobky podle něj vyrobené nemohou být prodávány.

Kuře aneb Jolančina soví čepička

2012-01-12T00:06:00.005+01:00

Sovy na žluté čepičce dostaly knoflíkové oči až dlouho po dopletení. Nejdřív bylo potřeba nafotit péefko, kde si čepička zahrála na přilbu. A tady ještě Justýnka s mým mužem, který má na hlavě moji čepici - suvenýr z Nového Zélandu.

My tři holky III

2012-01-12T00:03:00.000+01:00

Tentokrát se včelím medvídkem.

Nové látečky

2012-01-06T21:34:00.004+01:00

Tak jsem se neudržela a nakoupila menší hromádku látek. Většina je na konkrétní projekty, jen ta hnědá muchomůrková,která v obchodě začínala docházet, je čistě pro radost. Krásně by ladila s touhle stuhou. Snad z ní jednou budou letní šatičky pro Jolanku. Justýnka, která má momentálně růžové princeznovské období, mi nadšeně ukazovala tuhle látku.Všimla jsem si, že v Ardeku na Jánské mají ronopast, novopast a sakon. Takže brněnské tvořilky nemusíte objednávat v e-shopech a platit poštovné, stačí zajít do centra. Tipy na brněnské, pražské a internetové obchody najdete na stránkách Módního pekla.

123

2012-01-05T21:53:00.007+01:00

Tak už postodvacátétřetí bloguju. Tentokrát se budu chlubit nejen svým, ale i cizím peřím. Začnu tím svým. Justýnka má nové pletené šatičky. Pleteno z Merina od Vlnapu podle návodu na točivý kabátek Swing Thing (na obrázky se koukněte na ravelry). Jen jsem vynechala rukávy, nahodila jiný počet ok a celkově přizpůsobila Justýnčině velikosti.Když jsem jí slíbila, že jí nalakuju nehty na ruce, tak si šatičky oblíkla a nechala se vyfotit. Jsem zvědavá, jestli je bude nosit i dobrovolně, ale zatím u ní vedou dva jiné letní (kupované) modely.

Od léta má Justýnka světlemodré bolerko, stejné jako jsem měla já na svatbě. Moc ho nenosila, ale teď si ho občas oblékne ke svému fialovému modelu s kytkama.A teď to slibované cizí peří. Justýnka dostala od Ježíška kuchyňku. Vyráběl ji můj muž po večerech v garáži. Za jednotlivé kousky děkujeme IKEY a jejímu oddělení "zlevněné zboží". Já jsem jen se zpožděním dodala novou zástěrku z růžové utěrky, kterou jsem nepoužívala.A úplně úplně úplně naposledy se pochlubím naší perníkovou chaloupkou. Už má své nejlepší dny za sebou, protože jí někdo denně loupe perníček, lentilky nebo polevu.

PF 2012

2011-12-26T23:06:00.001+01:00

Soví čepička a návod na prostrkávací šálu

2011-12-25T23:17:00.007+01:00

Doufám, že se u vás vyvedly Vánoce stejně dobře jako u nás. Neumím fotit vánoční výzdobu a ani to tu moc nazdobené nemáme, tak aspoň pár fotek nových Justýnčiných doplňků, které se mi povedlo nafotit na Štědrý den.Růžová šála je pletená z Merina od Vlnapu. Postavila jsem Justýnku v galanterii před poličku s Merinem a nechala ji, ať si sama vybere barvu na šálu. Neváhala ani vteřinu a šáhla po světle růžové. Inspirovala jsem se tímto návodem na Slip through scarf od Pickles. Jen jsem místo vroubkového vzorku pletla pružným vzorem 2/2. Nahodila jsem 32 ok na jehlice č. 3.5, pletla KO (krajové oko), pružný vzor 2/2, KO. Takto jsem pokračovala 11 cm. Pak jsem vždy jedno oko upletla tak, jak se jevilo, a druhé oko dala na pomocnou jehlici. To jsem dělala dokud jsem neměla na hlavní jehlici polovinu ok a druhou polovinu ok na pomocné jehlici. Pokračovala jsem v pletení na hlavní jehlici do výše 5 cm, tak jak se oka jevila (pružným vzorem 1/1). Pak přízi odstřihla a navázala ji znovu, tak abych mohla pokračovat v pletení na pomocné jehlici. Pletla zase tak, jak se oka jevila čili pružným vzorem 1/1. Ve výši pěti centimetrů jsem oka z obou jehlic dostala na jednu jehlici podobným způsobem jako jsem je rozdělila tj. upletla jsem oko z pomocné jehlice, pak z hlavní, pak z pomocné atd. dokud jsem všechna oka neměla na jedné jehlici. Pak jsem pletla pružným vzorem 2/2 až do konce. Konečná délka šály je 63 cm. Kdybych šálu pletla podruhé, nebyla bych líná a udělala to zúžení/dírku i na druhém konci. Ale nechtělo se mi to odměřovat, teď už vím, že by stačilo začít s druhým zúžením ve výši 34 cm od začátku šály. Druhé zúžení uplést stejně jako první a pak pokračovat ještě 11 cm.Soví čepička je pletená z akrylové příze. Návod je zde.

Návod na advetní kalendář

2011-11-27T23:36:00.015+01:00

Ze všeho nejdřív bych chtěla poděkovat své rodině, že mi umožnila tenhle návod nafotit. Jolanka spala nebo se nechala hlídat tatínkem. Justýnka zcela dobrovolně a ze své vlastní vůle odjela s prarodiči do Hornbachu a zůstala u nich i na oběd.

Tento adventní kalendář je jednoduchý a poměrně rychlý na ušití. Za jeden večer (tak 2 hodiny) byste ho měli stihnout, pokud se v průběhu práce nebudete moc kochat. Rozměry jsou cca 32x46 cm. Velikost kapsiček je 5x8 cm.

Budete potřebovat cca. 37x50 cm látky na přední díl, 37x50 cm barevně sladěné látky na zadní stranu, šest pruhů o velikosti 8x37 cm na kapsy, 3.6 cm x 100 cm látky na šnůrky, 37x50 cm výztuhy. Já jsem na přední díl použila silnější len s hrubou strukturou, který jsem koupila od Definitiv. Podobný na pohled, ale tužší se dá koupit i v IKEY.
Ze všeho nejdřív vyberte vhodné látky a nastříhejte je nebo nařežte na rozměry uvedené výše. Pak vytáhněte žehlící prkno a žehličku. Z úzkého pruhu látky sežehlete šňůrku. Buďto jako já pomocí speciálního udělátka nebo tak, že pruh podélně sežehlíte napůl a poté zahnete kraje ke středu.

Poté nažehlete výztuhu na rubovou stranu předního dílu. Pokud je látka dost pevná (třeba jako Minna z IKEY), tak tenhle krok není nutný. Pokud používáte nějaký tenší hodně "živý" len, tak vám výztuha usnadní práci. Já použila zase něco od Definitiv, ale stačí vlizelín z galanterie.

Tady je přední díl s nažehlenou výztuhou. I když jsem tenhle díl řezala přesně, tak stejně se ten len nějak celý pohnul a pokroutil a jen díky výztuze začal držet tvar a bylo možné jen oříznout na obdélník rozměrů 49x34 cm.

Tady je oříznutý obdélník.

Obdélníky určené na kapsy na jedné z delší stran dvakrát zahneme a prošijeme na stroji. Já tohle dělám rovnou od ruky. Kdo chce může to předžehlit a zašpendlit.

Šijeme jednu kapsu za druhou. Mezi kapsami neodstřihujeme nit, jen zvedneme patku, šoupneme tam dalši kapsu je šijeme dál.

V jednom sledu prošijeme u kraje i šňůrky. Kapsy přežehlíme, položíme je na přední díl a zapamatujeme si, jak se nám to líbí uspořádané.

Pomocí špendlíků si na obou krajích předního dílu označíme body, kam budeme dávat kapsy. Začneme od spodního kraje. První bod je ve výšce 3 cm, dlaší pak 10, 17, 24, 31 a 38cm.

K vyznačeným bodům přiložíme spodní okraje kapes, líc kapes padne na líc předního dílu. Kapsy přišijeme 1 cm od spodního okraje.Když máme všechny kapsy přišité, tak je obrátíme nahoru a přežehlíme.

Pokud nám kapsy někde přečuhují přes pozadí, tak ty přečuhující kousky odřízneme.

Nyní si vyznačíme linie podél, kterých budeme pruh kapsy dělit na jednotlivé kapsičky. Najdeme si střed a označíme ho špendlíkem. Od středu naměříme 8 cm na každou stranu a opět si body označíme špěndlíkem. Toto znační provedeme na spodním i horním okraji předního dílu.

Body vyznačené špendlíky spojíme čarami (použila jsem zbytek mýdla). Takto získáme tři čáry rovnoběžné s bočními kraji předního dílu. Tyto čáry na kapsových dílech prošijeme. Začínáme od horního okraje vrchní kapsy, došijeme ke spodnímu kraji (na obou končích zapošijeme), zvedneme patku, poskočíme asi 2 cm na další kapsu a znovu ji prošijeme. Nakonec pak ten napřišitý kus niti mezi kapsami na lícové straně odstřihneme. Kdo chce být hodně rychlý, prošije to celé v jednom sledu od shora až dolů a nic nestříhá. Kapsy přišijeme také na bočních krajích předního dílu. Šijeme asi 0.5 cm od kraje.

Šňůrku rozstřihneme na dva díly po 50 cm. Na horním okraji předního dílu našpendlíme šňůrku přehnutou napůl 5 cm od bočního raje. Přehyb šňůrky leží na kraji. Šňůrku na horní okraji přišijeme.

Přední díl položíme lícem k líci na zadní díl, zadní díl podle předního dílu seřízneme a sešpendlíme po krajích.

Přední a zadní díl sešijeme 1 cm od kraje. Na spodním okraji necháme asi 20 cm nesešitých, abychom mohli kalendář obrátit.

Sestřihneme všechny čtyři rožky.

Kalendář obrátíme a maličko se pokocháme.

Přežehlíme. Nesešitou část zahneme jeden centimetr dovnitř.

Kalendář prošijeme těsně u kraje po celém obvodu, přičemž zašijeme otvor na obrácení.

Tramtadadá, máme skoro hotovo. Stačí už jen očíslovat kapsičky. To jsem jaksi dělala až dnes večer, takže na fotce to není. Hodí se barva na textil, fixa na textil, ti, co mají dost času, můžou čísla vyšít.

Adventní kalendáře

2011-11-27T00:50:00.006+01:00

V průběhu týdne jsem ušila šest jednoduchých kaledářů, už jim stačí jen napsat čísla na kapsičky. Mám nafoceny fotky z průběhu pracovního postupu a chystám se napsat návod. Zatím jen fotky téměř hotových výtvorů.Přiznávám, že ty duhové moc vánočně nevypadají, ale v tohle ošklivém inverzním počasí jsem asi podvědomě měla chuť na něco vesele barevného. Říkám jim kolekce "Support lesbiens". Dole je verze pro kluky, na první fotce verze pro holky.

My tři holky II

2011-11-13T22:28:00.004+01:00

Dnes ráno po probuzení.

Z Beskyd

2011-11-11T00:12:00.005+01:00

Už je to skoro dva týdny, co jsme se vrátili z chalupy v Beskydech. V rámci možností jsem tam pletla, ale fotky nemám. Tak jindy, teď aspoň pár nosících a chlubících. Justýnka coby "červená spermie" a Jolanka v pruhovaném kompletku.
Hrabeme posekanou trávu ve třech.
Námořník v tátových rybkách hlubinkách.

Pereme látkovky. Schválně pro porovnání sem dávám dva roky starou fotku. Skoro všechno zůstalo při starém, jen jsem byla vybavenější o valchu a jednu moc šikovnou pomocnici. (Šátek jsem měla stejný jako před lety neb mi byly na dovolenou povoleny pouze dva šátky. Tak jsem vzala Aničku, která snese všechno a přitom jí to sluší a ty rybky hlubinky, které patří mému muži, a zdají se mi taky dost odolné).

Klubíčka a plány

2011-10-22T00:29:00.007+02:00

Blíží se zima a s ní nutnost nosit teplé prádlo. Nakoupila jsem tedy pořádnou zásobu klubíček, abych měla za dlouhých zimních večerů co plést.Vzala jsem jedno červené, jedno světle hnědé a jedno šedé. Šedé je vlněnoalpakové a budou z něj návlečky pro Jolanku. Z hnědého a červeného udělám zkušební vzorek na svetr pro Justýnku.To zelené je 100% vlna s nádherným leskem. Z téhle vlny má Jů čepičku a návlečky a já z ní budu mít rolák, když budou dlouhé zimní večery dost dlouhé.Melírovaná příze v popředí je určená na propínací svetřík u dětské Burdy. Poslední klubíčkové foto dokazuje, že tyhle tři vlny mají v galanterii na Jánské zlevněné na skvělé ceny. Pořád přemýšlím, jestli té nádherné zelené nevyužiju víc než 800 gramů, protože 39 korun za stogramové klubíčko je fakt pakatel a mně a mé sestře se ta zelená líbí strašně hrozně moc (a snad nám i sluší).
Jolanka ve vlněném kompletku. Vestička Pebble a vlňáčky Pickles.

Batohátko vylepšené o kapsu

2011-10-16T23:17:00.008+02:00

Tohle batohátko je v podstatě kopií prvního ušitého jen má navíc kapsu na předním díle. Vzali jsme ho na rodinnou procházku jednoho krásného podzimního odpoledne, abychom ho nafotili.Narazili jsme na veselé staré embéčko, které ladilo svou zelenou barvou s Justýnčinou bundou a Jolančiným šátkem.Justýnčina nejmilejší háčkovaná čepička, kterou jsem háčkovala, aby ladila s jejíma duhovým baťovskýma holínkama. Z holínek už jednou vyrostla, ale koupila jsem jí nové jen o dvě čísla větší. Čepička je taky zvětšovaná - přiháčkovala jsem ještě jednu řadu fialové.

Třetí příspěvek tohoto večera

2011-10-07T23:53:00.013+02:00

Po pár dnech mám konečně čas na sebe. Využívám toho a píšu jako o život, na tvoření nemám nějak síly ani prostor.

zdroj: http://www.burdafashion.com/

Pravdou je, že i úterní večer jsem věnovala čistě sama sobě a šla spát už v devět. Bohužel jsem se krátce na to probudila a na vlastní kůži zažila, jak se asi Jolanka cítí, když na ni přijde obloukovité zvracení. Během minuty jsem naplnila Justýnčin nočník, chytře nachystaný pod postelí, a pokračovala v plnění Jolančina. V průběhu noci jsem zcela vyprázdnila obsah svého zažívacího traktu a ráno jsem byla sotva schopná vyjít nahoru po schodech, abych plnila své mateřské povinnosti, co se staršího dítěte týče. Naštěstí to byla jen jednonoční epizoda, která žádného jiného člena rodiny nepostihla. Ti spíš kašlou...

zdroj: www.burdafashion.com

Došila jsem několik projektů, které nejsou určeny pro naši rodinu a myslím, že je na čase věnovat nějaký čas i tvorbě pro mé děti. Jolanka by si konečně zasloužila hrací deku a Justýnka potřebuje na zimu aspoň dva maminkou pletené svetry. Už je mám oba vybrané. Jen koupit vlny a Burdu pro děti, kdy je návod na jeden z nich. Plést je budu na dovolené na chalupě v Beskydech, kam pojedeme koncem října. Tahle burda je v podsttě sbírkou střihů,které vycházejí v klasickém měsíčníku, ale kvůli těm pár přidaným střihům si ji budu muset koupit. Protože kabelka a balerínky by jistě udělaly Justýnce pod stromečkem velikou radost.

zdroj: www.burdafashion.com

Maminka mě upozornila, že v IKEY mají nějaké nové látky. Tak vás na to taky upozorňuji a kopíruji sem pár obrázků těch, které se mi líbí.

zdroj: www.ikea.cz

Tak u téhle kytkované (SOLRUN) se mi zastavila ruka nesoucí lžičku se zmrzlinou do pusy na půli cesty a pusa zůstala otevřená.
zdroj: www.ikea.cz

Druhá kytkovaná (SOLGERD) se mi už tak moc nelíbí.

zdroj: www.ikea.cz

Tahle vánoční (IDGRAN TOMTE) je zajímavá.

PS: MAMI, tu Burdu si koupím SAMA.

PS2: Ať se snažím, jak se snažím, tak se mi to pořád rozhazuje a úprava je děsná. Omlouvám se, ale líp to neumím.

Jolančina zavinovačka

2011-10-07T23:00:00.007+02:00

Konečně se mi povedly dvě slušné fotky Jolanky v její nové zavinovačce. Zavinovačku až tak moc vidět není, ale Jolance to tam sluší, uznejte.
Látku jsem koupila v Praze u Mráze v prodejně, kde mají zlevněné zboží ( i když teď už je tam asi všechno jinak, dlouho jsem tam nebyla). Je to americká patchworková látka v mé oblíbené barevné kombinaci. Moudře jsem jí koupila metr a půl. Modré lemování je ze zbytku bavlny z džungloidní hrací deky. S touhle látkou jsem měla z pekla štěstí. Je to totiž sypkovina čili hustě tkaná bavlněná látka určená na peřiny a polštáře. Obvykle se vyrábí v bílé, růžové a bleděmodré barvě, ale já natrefila na tuhle nádhernou světle tyrkysovou v Karsu na Josefské. Sehnat u nás jednobarevnou bavlněnou látky v téhle barvě je u nás normálně docela problém. Všimněte si, že lem je na vnitřní straně zavinky širší než na vnější. Tak to se mi povedlo díky návodu od Definitiv.

Další batohátka hotová

2011-10-07T22:36:00.007+02:00

Tři nová batohátka dokončena a nafocena. Všechna tři jsou z rifloviny, mají barevné podšívky a aplikaci na předním straně. To s lodičkou je moje nejmilejší. Podšívka je laděná do červena, pruhovana a lodičkova.

Sloník je z láky z IKEY, kterou jsem tam bohužel už hrozně dlouho neviděla. Kdybych ji zahlédla, hned si koupím další roličku (neprodává se jako metráž, ale jako "kupón" v délce 1.8 m). Na podšívku jsem použila barevné pruhy.

A nakonec králíček okopírovaný a nazvětšovaný z Justýnčina pyžamka. Podšívka je ze stejné kytkované látky jako králíček.

Batohátka aneb batůžky pro botalátka

2011-10-02T01:20:00.008+02:00

Když už jsem v tom psaní, nedá mi to a pochlubím se novými batůžky určenými k prodeji. Justýnka už svůj batůžek má. K jeho ušití jsem použila volně dostupný střih, ale v podstatě jsem použila jen ten střih, jinak jsem ho ušila jinak. Vlastně ten batůžek nemám ani pořádně vyfocený, proto vkládám fotku z dovolené, kde je trochu vidět. Justýnka k němu má i klobouk a já zavazovadlo. Tvar Justýnčina batůžku se mi moc nelíbil, přišel mi u dna příliš široký, tak jsem si nakreslila svůj vlastní střih a nazvala jsem "batohátko". Batohátko je tak akorát veliké pro batolátko (rozměry jsou 25 x 20 x 7 cm). Vleze se tam oblíbený plyšák menších rozměrů, něco málo na převlečení, pitíčko a svačinka. Popruhy jsou nastavitelné, na hrudi je přezka, takže batohátko nesjíždí z ramen. Uvnitř není žádná kapsička, ta mi připadá zbytečná. Justýnka u žádné ze svých kabelek vnitřní kapsičku nevyužívá. Dvě batohátka už jsou na světě a dokonce jsou i zdokumentovaná. Na obě jsem použila jen látky, které už jsem doma měla (zbytky ze šití zavazovadel), na což jsem děsně hrdá. Konečně používám látky ze svých zásob a nekupuju pořád další a další. Z těchto zásob už se šijí další tři batohátka a asi tak ještě tři bych chtěla ušít. Myslím, že se mohou hodit jako vánoční dárky.

Už zase šiju

2011-10-02T00:42:00.009+02:00

Ke stroji jsem zasedla docela brzo po Jolančině narození. Jednak bylo potřeba dokončit rozešitou hrací deku, jednak se ukázalo, že dvě rychlozavinovačky nám opravdu nebudou stačit a nutně potřebujeme třetí. Bohužel jsem tento svůj výtvor zatím nestačila vyfotit.Hrací deku vyfocenou mám. Šila jsem ji na objednávku pro chlapečka, který se narodil pár dní po naší Jolance. Jeho maminka si přála do zelena laděnou deku na téma džungle. Tahle deka je šitá podobně jako dvě deky, které jsem šila někdy v létě. Základem je to krásné lněné pozadí. Používám len od Definitiv, které je sice docela drahý, ale je heboučký, nemusím se bát, že by miminko nějak kousal a má neutrální barvu. V Karsu se dá koupit len o dost levněji, ten používám na látkové pytlíky, ale má odstín trochu do žluta a to mi vadí. Tyhle dvě deky laděné do oranžova jsou skoro stejné (jednu hodně podobnou jsem už šila pro kamarádku). Měla jsem objednávku na jednu takovou, tak jsem rovnou ušila dvě. Ta oranžovější si leží doma v komoře a čeká na nového majitele. Kdybyste měli někdo zájem, tak se ozvěte. Ono mi toho v komoře leží víc.Je to taková moje úchylka šít dvě skoro stejné věci zároveň místo jedné. Podařilo se mi přidat odkaz na moje zboží na Fleru do bočního sloupce pod můj profil. Mám tam jen pár věcí, v komoře toho leží víc. Třeba látkové pytlíčky, modrozelená hrací deka, mantinel pro holčičku. Vlastně je toho plná banánové krabice.

My tři holky I

2011-09-14T01:07:00.003+02:00

Jolanka

2011-09-07T23:42:00.001+02:00

V sobotu 3.září v 19.30 se nám narodila čtyřkilová Jolanka. Je krásná a jsme z ní celí pryč.

Justýnčina výbavička pro medvídka

2011-09-02T13:34:00.007+02:00

K narozeninám dostala Justýnka výbavičku pro medvídka nebo panenku. O háčkované dece jsem už psala. Kromě ní výbavička obsahovala kovovou postýlku, se kterou si hrála moje prababička, tj. Justýnčina praprababička. Moje maminka postýlku kdysi přetřela bílou barvou, která mírně zažloutla, ale postýlka je stále krásná. Můj muž ji doplnil o sololit jako rošt, já přidala molitan jako matraci, polštář a peřinku. Povlečení je ze zbytků povlečení, které kdysi ušila moje babička pro mne a mou sestru. Toto povlečení jsem rozpárala, ušila z něj povlečení na Justýnčinu peřinku a ze zbytků je to medvídkovské.Ve výbavičce byla ještě malinkatá zavinovačce inspirovaná návodem od Definitiv. Strana zavinovačky má 45 cm. Do výbavičky ještě patřil šátek, ale o tom později, a pruhovaný ringsling, z látky koupené před lety ve Francii. Už dříve jsem z ní ušila prostírání a zástěry na vaření. Ringsling má v jedné části po bocích gumičky, aby medvídek v úvazu líp držel. Jak je vidět na fotce, tak háčkovaná deka se dá nosit i jako sukýnka.

Dvě nová zavazovadla

2011-08-30T23:40:00.008+02:00

V nedávné době jsem došila dvě zavazovadla podle stejného střihu jako je to moje jen jsem trochu líp vychytala všívání podšívky. První, to v toskánských barvách (dle elips Toskánek jednoho z šátků, které se mi líbí), bylo šité na zakázku s prodlouženými popruhy a s aplikací dle vlastního přání. Ta krásná látka na podšívku je od Definitiv z Postaráme se.Druhé zavazovadlo jsem šila čistě podle své momentální nálady. Vnější látku jsem vybrala stejnou, aby se mi to dobře šilo a nemusela jsem pořád měnit nitě. Na podšívku jsem použila látku s muchomůrkama z brněnského obchodu Ardeko, který má i e-shop. Pokud se nepletu mají rozdíl v cenách v kamenném obchodě a v e-shopu, takže příště budu nakupovat v e-shopu, protože to vyjde trochu levněji. Aplikaci na klopě jsem udělala tak, že jsem si na kopírce zvětšila vzor látky na podšívky. Nejdřív o 200% a pak asi o 125%. Získaný obrázek jsem pak rozstříhala na jednotlivé dílky a u větší houby trochu upravila klobouček. Nemusela jsem nic kreslit.
Plyšáci narvaní do zavazovadla jsou Justýnčina práce. Aspoň je vidět, že se tam toho opravdu hodně vleze.

Jak na praporky

2011-08-26T23:37:00.022+02:00

Byla jsem požádána o návod na ušití praporků. Chvilku tu mi to tedy trvalo než jsem se rozhoupala, ale nafoceno a ušito bylo během jednoho Justýnčina odpoledního spánku. Chtěla bych upozornit, že praporky, které šiju jsou jednostranné tj. z jedné strany je líc látky a z druhé strany rub. Takže pokud chcete věšet praporky při zdi jako jsou ty na fotce, tak hurá do šití. I na zahradní párty to podle mě nevadí. Vzor natištený na látce na sluníčku pěkně prosvítá. Pokud byste chtěli praporky oboustranné je třeba postupovat jinak - vystřihnout si základní trojúhelník dvakrát, sešít jej po stranách, obrátit, přežehlit a pak nejkratší stranou všít do šikmého (nebo "rovného") proužku.Co budete potřebovat: papír (tvrdý nebo obyčejný dle zvolené techniky stříhání látky), nůžky, řezací kolečko + podložku + pravítko (pokud nemáte lze nahradit nůžkami), špendlíky, šicí stroj, barevně ladící nitě, barevně sladěné látky, šňůrku nebo šikmý proužek
Nejdřív si vyrobte šablonu - střih. Šablona má tvar rovnoramenného trojúhelníka s ustřiženou špičkou. Rozměry jsou na obrázku.Podle šablony vystřihněte nůžkami nebo uřízněte řezacím kolečkem požadovaný počet trojúhelníků z vybraných látek.Tady jsou moje trojúhelníky. Omlouvám se, ale neměla jsem čas látky žehlit a tak jsou v celém návodu mírně pokrčené. Teď přichází na řadu zahýbání okrajů na praporcích. Nahoře je praporek bez zahnutých okrajů (toho rohu vpravo nahoře si nevšímejte, to je důsledek toho, že jsem neměla sílu látky žehlit).Takže nahoře vidíte praporek bez zahnutých okrajů.Tady už jsem cca. o 1 cm zahnula spodní ustřiženou špičku. Při zahýbání nežehlím, neměřím, jen tak od ruky zahýbám a špendlím.Po špičce přijde na řadu jedna strana dvakrát zahnout. To znamená jednou zahnout o necelý centimetr a pak to zahnout ještě jednou. Zahnutí zajistíme přišpendlením.To samé na druhé straně.Pokud budete praporky, tak jako já, přišívat na šňůrku, zahněte i vrchní okraj. Opět dvakrát. Ostřihněte přečnívající kousky látky vpravo i vlevo nahoře (na fotce jsou neodstřihnuté).Na červeném praporku, vám chci ukázat, jak všít praporek do šikmého nebo "rovného" proužku. U tohoto praporku není třeba zahýbat horní okraj.Pro názornost - červený praporek všívám do šikmého proužku, modrý přišívám na šňůrku.Když máme zahnuté okraje všech praporků, tak zahnutí prošijeme barevně ladící nití. Nejlépe je si vybrat takovou nit, která se hodí ke všem praporkům, aby nebylo nutné nit v průběhu šití měnit. Obvykle to bude nit bílé nebo světle šedé barvy. Pozor na prošití špiček, ať prošijete všechny vrstvy látky. Tak tady už jsou praporky obšité.Červený praporek vsazujeme do šikmého nebo "rovného" proužku. Šikmý proužek si můžete koupit v galanterii. Taky si jej můžete vyrobit doma. Pro tento účel však postačí "rovný" proužek. Tenhle termín jsem si vymyslela, tak ho prosím nehledejte v žádné encyklopedii. V podstatě rovný proužek vypadá stejně šikmý, jen není střižený z látky šikmo (pod úhlem 45° k okrajům/osnově/útku), ale rovnoběžně s okraji. Rovný proužek je méně náročný na čas a spotřebu látky a v našem případě, kdy nelemujeme nic kulatého to šikmé střižení není opravdu potřeba.

Takže "rovný" proužek rozevřeme, vložíme do něj nezahnutou stranu praporku. Proužek zase zavřeme a sešpendlíme přes praporek. Poté prošijeme "rovný" proužek při tom kraji, kde je praporek. Doporučuju vsadit do proužku všechny praporky a pak je v jednom sledu prošít. Přišívání praporku na šňůrku je také snadné. Na šicím stroji si nastavíme místo rovného švu cik-cak tzv. entlování.Pak patku vložíme vrchní stranu praporku a přes ni položíme šňůrku. Šijeme z rubu praporku, nezačínáme na okraji šňůrky, ale necháme si tak 20-50 cm volné šňůrky na přivázání praporkové grilandy ke sloupu, skříni pod.Šlápneme na pedál, krátce zapošijeme a šijeme cik-cakem přes šňůrku. Šňůrku občas nějakým stehem přichytíme.Když došijeme na konec jednoho praporku, pokračujeme pár centimetrů (tak 2-4) jen tak na suchu tj. přes samotnou šňůrku, teprve pak přidáme pod patku i následující praporek. Jedeme pořád dál, nejlépe bez stříhání nitě. Doporučuju si předem rozmyslet, v jakém sledu za sebou praporky půjdou, paj je naskládat na hromádku prvním navrch, posledním naspod a při šití jen brát jeden praporek za druhým. Když přišijeme poslední praporek, zapošijeme nit a odstřihneme ji. Hurá máme hotovo. Teď už jen praporky přežehlit (opět jsem nezvládla) a šup je někam pověsit.

Na procházce se dvěma dětmi

2011-08-24T01:21:00.006+02:00

Tak tahle situace čeká brzy i mne. Nejen naši Justýnku. Jedno dítko - miminko - v šátku, druhé dítko v golfkách, popřípadě náruči.Háčkovaná čepička je nová. Přízi si Justýnka sama vybrala z mých skromných zásob. Je to jakási starší, silnější bavlněná, které jsem koupila jen jedno klubíčko s cílem svázat s ním piknikovou deku. Vidíte ten malý červený ocásek na fotce nahoře? Tak to je vše, co z klubíčka zbylo. Ani o kousek víc. Čepička sedí Justýnce jako ulitá. Podle stejného návodu už mám uháčkovanou i jednu tmavě modrou (přízi a barvu opět vybírala Justýnka) pro miminko. Zároveň pracuju na další miminkovské čepičce, tentokrát tříbarevné a v holčicích barvách.

Propadla jsem své staré vášni

2011-08-23T01:32:00.005+02:00

Už v tom zase lítám. Ve svých gymnaziálních letech jsem strávila hodiny batikováním starých triček a laboratorních kalhot po babičce. Dnes jsem barvila vlnu na vlňáčky pro miminko. Barvila jsem 100% merino vlnu. K barvení jsem použila potravinářské barvy, které mi zbyly z výroby Justýnčina narozeninového dortu, a barvy na vajíčka, které mi tu ležely už 7 let nevyužité. Chtěla jsem docílit velmi jemného zabarvení s velkým podílem původní barvy (inspirací mi byly tyhle fotky), ale kapku jsem to přehnala jak s množstvím barvy, tak s jejich sytostí.

Více informací příště. Jdu spát a nemůžu se dočkat až ta přadena uschnou a já se budu moct pustit do pletení (nejdřív ale musím ještě doháčkovat jednu čepičku pro miminko).

Nové pyžámko

2011-08-11T23:05:00.003+02:00

Obvykle Justýnka už při zmínce o tom, že půjdeme do galanterie, klade poměrně velký odpor. Tentokrát jsme šly kupovat popruh k její "přebalovací tašce", kterou dostala od babičky ke kočárku, ale nějak nešla na ten kočárek zavěsit (chyba výrobce, nikoliv babičky). Zastavila jsem Justýnčin kočárek tak, že měla výhled na látky a ejhle. Ona si hned jednu vybrala. Takže jsem jí koupila 60 čísel a ještě ten večer ušila tyhle pyžamové kalhoty. Jen jsem teda vystřihla čtyři přední díly, místo dvou předním a dvou zadních, ale nosit se dají i tak. Na tričku je aplikace srdíčka se spícím medvědem.

Koloběžka

2011-08-10T22:53:00.002+02:00

Dneska jsem měla příležitost vyzkoušet si jízdu na koloběžce. Už dlouho po nějaké tajně toužím a odteď začínám toužit i veřejně. Jen musím najít takovou, která unese mou osobu a dvě děti a na kterou se pohodlně vlezou mé velké nohy za Justýnčinými.

Háčkované vlnovky - návody

2011-08-06T23:11:00.008+02:00

Nedávno se mě někdo ptal na návod k háčkované vlnovce. Zatím jsem takhle háčkovala tři deky. Dvě dětské (pro Hugouška a pro Sofinku) a jednu velkou do obýváku. Zatímco na dětských dekách jsou vlnovky zaoblené jako Šumava, na třetí dece jsou ostré štíty a údolí jako třeba v Tatrách. Té odlišnosti v oblosti resp. Ostrosti je docíleno maličko jiným způsobem tvoření vlnovek. U deky s oblými vlnami jsou vrcholy vytvořeny tím, že jsou do dvou po sobě následujích ok uháčkovány dva dlouhé sloupky, údolí jsou zase vytvořena dvojitým sháčkováním dvou dlouhých sloupků (návod na deku je zde). Ostrých vrcholků dosáhneme, když do jednoho oka uháčkujeme tři dlouhé sloupky. Údolí vznikla u téhle deky prostým přeskočením dvou oček (tím vznikl v údolí malá dírka). Koukám, že deku do obýváku mám na fotce vzhůru nohama, taže to, co vypadá jako údolí je vrchol a naopak.Sháčkováním dvou dlouhých sloupků myslím toto: nahodím, píchnu do očka, nahodím, protáhnu okem zpět, nahodím a protáhnu dvěma oky, nyní nahodím a píchnu do následujícího oka, nahodím, protáhnu okem zpět, nahodím a protáhnu dvěma oky, nakonec nahodím a protáhnu všemi třemi oky na háčku.

Kytkovaná hacka

2011-07-28T00:06:00.012+02:00

K ušití hacky jsem se odhodlávala hodně dlouho. Stále jsem měla pocit, že to bude děsně složité a časově náročné. Nebylo to ani jedno. Hacka byla ušitá za dva večery. Šila jsem dle kombinace těchto dvou návodů - jednoho kanadského a jednoho českého. Koupila jsem dvakrát 2.5 m látky - na vnějšek gullan blom z IKEA a na vnitřek tenší český kanafas (ten jsem koupila v brně na Josefské v Karsu, 120 Kč/m). Všechny švy jsem prošívala třikrát, aby se snížila pravděpodobnost roztržení. Hacka je u hlavičky dítěte uzavřena pevně všitým kulatým obdélníkem, u nožiček jsou dva páry šňůrek za zavazování. K ušité hacce bylo třeba přidat dvě horolezecké karabiny (zakoupeny v Hudy sportu, za 290,- obě dvě), speciální pružinu, která pruží i při nížším zatížení (zakoupena na ditevsatku.cz za 250,-), pojistné lanko pro případ, že by pružina praskla (stává se u pružin dodávaných k hackám od Pechů, koupila jsem 1.5 m a měla jsem koupit spíš 2 metry, pružina se dost natáhne pod Justýnčinými 14 kily), dřevěnou rozpěru (tu zhotovil můj muž dle kanadského návodu) a oko nebo hák do stropu, na který se hacka zavěsí (lze koupit od Pechů nebo v IKEA). Na zavěšení lze použít i hrazdu do dveří.

Pokud se vám do šití nechce, můžete si koupit hacku od Pechů nebo od autorky jednoho z návodů (galerie jejích hacek je zde, piště jí na email uvedený v návodu). Schválně jsem spočítala na kolik nás ta naše vyšla - 2.5 * (79,- + 120,-) za látky, 290,- za karabiny, 250,- za pružinu, 1.5*15 za lanko, 10,- za špulku nití, 69,- za oka do stroupu. Celkem to dělá 1150,-. Laťku na rozpěrnou tyč našel muž v dílně, ale její cena by jistě nebyla závratná. Ještě bych měla počítat hmoždinky a šroubky, ale to fakt nevím kolik stálo.

Stále ještě nosíme

2011-07-27T23:58:00.004+02:00

Jen teda jsem předala štafetu Justýnce. Nosí teď o sto šest. Milovaný medvěd je buď v šátečku nebo pod tričkem či mikinou nebo aspoň zavinutý v zavinovačce pro miminko. Navíc se z medvěda stala přes noc dvojnásobná maminka, která nosí svá dvě medvíďata v kanafasovém ubrousku. Pomalu také zanášíme před měsícem či dvěma koupené ER. Už jsem jedno měla, ale by mi příliš krátké, tak jsem jej prodala a koupila si nové o kus delší. Jojo, ten oslík na posteli má na sobě opravdu látkovou plínečku Itti Bitti. Ostatní oplenkovaní plyšáci nejsou vidět. Jeden takový se třeba schováná spolu s Justýnkou v šátku.

Upleteno v zimě

2011-07-15T23:03:00.005+02:00

Nemám žádné fotky toho, na čem teď pracuju a tak aspoň fotka svetříku, který jsem upletla Justýnce někdy v zimě. Opět z merina od Vlnapu, pletený dle tohoto návodu. Rukávy mají být tříčtvrteční, ale upletla jsem je tak sedmiosminové, takže vypadají jako by jí byly krátké. Časem Justýnce dorostou ruce do správné délky. Tělovou část jsem také prodloužila, přijde mi to tak hezčí.

V košíku na klubíčka

2011-07-09T22:31:00.007+02:00

Původně jsem se chtěla pochlubit uháčkovanými čtverečky, ale fotky se nepovedly. Tak aspoň pár fotek naší Justýnky, která využivala volného košíku na klubka a hned si do něj vlezla.Z Justýnky nám roste krásná slečna. Kdo by to byl řekl, že to před necelými dvěma roky bylo takové malé bezbranné ptáčátko. Na poslední fotce jsou jí teprve tři dny.

Ano, ten kabátek je stále ten stejný. Velikost 56. Prala jsem oblečky na miminko...

Pro miminko i pro panenku

2011-07-07T00:39:00.007+02:00

Nějak rychleji háčkuju než bloguju. I když jsem nafotila ještě jednotlivé čtverečky téhle červené deky s tím, že večer o ní napíšu na blog, nějak k tomu napsání nedošlo a mezitím jsem stačila rozháčkovat další deku.Nejdřív o té první dece. Takovéhle deky se mi vždycky moc líbily, čím víc barev tím lépe. Nejradši bych měla i takový kabátek nebo pončo ale zatím došlo jen na malou deku pro panenku. deka je ze zbytků Merina (od Vlnapu), které se mi tu trochu nahromadily. Čtverečky jsou háčkované podle návodu na babiččin čtvereček na stránkách Purl Bee. Tenhle návod je trochu jiný než ten, který má na stránkách Lucy z Attic24, kde vychází ve středu taková kytička. Spojení čtverců i obháčkování deky je už podle návodu od Lucy . To obháčkování mi připadá až moc přezdobené na takovou malou deku, ale neměla jsem sílu ho párat.Hned jak byla deka pro panenku hotová začala jsem s dekou pro miminko. Několik večerů jsem procházela ravelry až se jsem nakonec inspirována obrázkem v časopise (Marianne Bydlení 7/10) rozhodla pro Pokey Dots Throw. Tentokrát už mi nestačila jen zbylá klubíčka a musela vyrazit do obchodu, ale zatím jsem koupila jen dvě a doufám, že přitom i zůstane. Tu temně fialovou, červenou a cyklámen vlnu jsem měla koupenou na kabátek, ke kterému jsem se zatím nerozhoupala, takže takhle je aspoň využiju. Při stěhování totiž můj muž zjistil, kolik klubíček a látek jsem stačila nahromadit, zděsil se toho a bylo mi mírně pohroženo. Takže mám teď předsevzetí kupovat, co nejméně nového a tvořit ze zásob. Zatím se mi to docela daří. Jak je vidět, tak deka bude celá laděná do tónů Forrest berries, nádherného šátku, který jsem měla prodala. Fotky jsou staré asi týden, nyní už mám koleček a čtverečků o dost víc, i když stále ještě nejsou všechna.

Made in Greece

2011-06-28T23:42:00.009+02:00

Přiznám se, že před odjezdem na dovolenou jsem ze všeho nejvíc řešila, jakou ruční práci si vzít sebou. Dlouhou dobu vedlo vyšívání hvězdiček určených na předvánoční prodej, ale nakonec vyhrálo pletení. Přece jen jsem odjížděla na začátku sedmého měsíce a potřeba mít výbavičku pro miminko se mi zdála naléhavější než vánoční dekorace. Ještě den před odletem jsem utíkala do města koupit klubíčko Merina (100% vlna Merino, jiná než od Vlnapu) do Eko Caparta.Pletla jsem skoro všude - na trajektu, na pláži, po večerech.
Jako první jsem upletla teploučký propínací svetřík Baby Sophisticate. Pletla jsem z dvojité příze, proto je tak děsně teplý. Velikost by měla být 0-6 měsíců, tak doufám, že miminku bude akorát tak někdy v lednu. Už ho vidím, jak má na sobě tenhle svetřík s řeckými zelenými knoflíky a nosí se v rybkách brčálovkách (překlad pro nepostižené ND - v brčálově zeleném šátku se vzorem ryb).

Ke kabátku se budou výborně hodit tyhle kamašky/longiesky. Po nalanolínování se dají použít i jako svrchňáčky na látkové plenky. Justýnce jsem longiesky nikdy nepořídila, tak jsem zvědavá, jak se osvědčí. Návod je zde. Pletla jsem přesně podle návodu, jen velikostí jehlic si nejsem jistá, ale zkušební vzorek celkem odpovídal. Tentokrát jsem nepletla dvojitě jako u kabátku. Střih se mi moc líbí, docela rychle pletení přibývalo. jestli se osvědčí, tak upletu ještě jedny. Jediné, co bych změnila je, že bych oka v rozkroku neukončovala, ale nechala "živá" a poté je spojila pletacím stehem (kitchener stitch), čímž bych se vyhnula švu.V Řecku jsem upletla ještě maličkaté bačkůrky, ale protože to vypadalo, že se jedna při stěhování ztratila, tak ještě nejsou zcela dokončené a tím pádem ani nafocené. Zato je nafocená vestička Pebble s řeckými červenými knoflíky. Upletla jsem ji už dřív opět přesně podle návodu. Plete se velmi rychle v jednom kuse, sešívá se pouze na jednom ramínku pletacím stehem.

POZN: Přízi Merino jsem kupovala poprvé loni a pletla z ní svůj druhý Pebble jako dárek pro kamarádčino miminko. Zaujala mě jednak cenou (70-75 Kč/klubko), jednak svou hebkostí. Prostě vážně vůbec nekousala. Bohužel, když jsem teď po roce kupovala nová klubíčka z jiné šarže, přijde mi, že je příze maličko jiná. Liší se odstínem - je víc do žluta, což by nevadilo. Horší je, že už přece jen maličko kouše.

Suvenýry z Řecka

2011-06-25T22:47:00.012+02:00

Má mnohaletá touha po prkýnku ve tvaru prasátka a po prkýnku z olivového dřeva dostala v Athénách konkrétní obrysy v podobě téhle rybičky. Prkýnek u olivového dřeva, které je tvrdé a má krásnou strukturu, jsme nakoupili víc a rozdali je jako dárky. Prkýnka byla docela drahá (rybička stále 13.5 Eura, větší prkýnko nepravideného tvaru 15-20), protože olivové dřevo je velmi vzácné. Olivovníky se téměř nikdy nekácejí, místo toho se používá dřevo z velmi starých stromů, které se jednou za přibližně 25 let prořezávají. Zajímavý článek s fotkami dalších výrobků z olivového dřeva je zde, je tam i adresa jednoho z obchodů, kde jsme nakupovali. Druhý obchod byl hned za rohem, měl trochu levnější zboží a větší výběr, adresa je zde.Jedny takové postarší olivovníky jsme vyfotili u vnitrozemské vesnice Halki na ostrově Naxos.
Tyhle zelené a červené knoflíky jsou taky koupené v Athénách. Bohužel nevím, jestli jsou v Řecku také vyrobené. Byly ale pekelně drahé, kdybych je nebrala jako jeden ze suvenýrů, který našiju na pletené oblečky pro miminko, tak si je nekoupím ani náhodou (nejlevnější stály 0.7 Eura/kus, nejdražší 1.5 Eura).Koupila jsem je v galanterii Kalyviotis, na severní straně ulice Ermou kousek od hlavního náměstí Syntagma. Adresu tohoto obchodu jsem našla zde.

Knoflíky měli opravdu šíleně drahé, až mám teď strach zajít u nás do galantérky, jestli tam nenajdu ty samé za desetinovou cenu. Zato výběr byl fantastický. Nejen, že měli krásné vzory, ale od každého měli obvykle i víc velikostí, což se může hodit třeba při šití saka nebo kabátku. U nás v galantérkách je výběr knoflíků ve více velikostech dost omezený.

Pár fotek z dovolené

2011-06-24T23:26:00.005+02:00

Hlásím se po delší odmlce. Poslední dobou toho bylo hodně - nejdřív dvoutýdenní dovolená v Řecku, ze které jsme se už nevrátili k nám domů, nýbrž do jiného domu(ů). Ještě stále nejsme zcela přestěhovaní a zabydlení, ale nejhorší je za námi a všechno to proběhlo v klidu a bez komplikací, za což musím poděkovat hlavně svému muži a jeho rodině. Dovolená se vydařila líp než jsem si odvážila doufat. Cestovali jsme s kamarády, kteří mají dceru o půl roku mladší než je ta naše. Na začátku jsme měli zpáteční letenky do Athén, rezervované ubytování na dvě noci a plán, že objedeme dva až tři ostrovy ze souostroví Kyklady. Nakonec se nám povedlo objet postupně čtyři ostrovy. Holky to zvládaly výborně, na moře si postupně zvykaly. Počasí nám přálo a až na poslední dva tři dny nebylo žádné nesnesitelné horko.
Šátek jsme brali jen jeden Hoppediz Antiqua, který sloužil jako nosítko, slunečník, deka, šála a podprdelník podle potřeby. Po večerech a ve volných chvílích jsem nezahálela a pletla oblečky na miminko.

Zavazovadlo

2011-05-04T23:42:00.011+02:00

Předevčírem jsem dokončila tašku, kterou včerejší liják pokřtil na Zavazovadlo. Taška je inspirována Onbagem, což je zavazadlo pro pravou nosnici stejně nepostradatelné jako šátek či nosítko. Díky dlouhým popruhům a očkům ve spodní části zadního dílu jej lze nosit jak přes rameno, tak jako batoh, tak jako tašku ke kočárku (fuj!!! :-) ). Dva onbagy podle originálního střihu jsem už šila, ani jeden nezůstal doma.
Zavazadlo má stejný střih jako klasická pošťácká taška (messenger bag) s klopou, jen si z onbagu vypůjčilo široké dlouhé popruhy a očka. Na onbagu se mi příliš nelíbil ten zvláštní způsob sešívání dílů a vysloveně mi tam chybělo zapínání na zip. Přece jen mít na zádech v nacpané šalině tašku bez pořádného zapínání je hazard a riskovala bych tím několik hodin strávených obíháním úřadů kvůli vyřizování nových dokladů.
Zavazovadlo má hlavní úložný prostor uzavřený zipem. Uvnitř je ještě jedna poměrně velká kapsa na zip, kam se vejdou doklady, peníze i mobil. Zvenku jsou dvě boční kapsy se sklady ve spodní části a jejich horní okraj je stažený gumičkou. Boční kapsy lze využít na láhev s pitím, skládací deštník a jiné věci, které je potřeba mít po ruce. Na papírové kapesníky nebo vlhčené ubrousky se zase hodí menší kapsy zvenku na předním dílu. Na dně jsou úzké popruhy s přeskami, kam lze upnout šátek v případě, že není používám, nebo třeba dětský deštník, když je dítě ochotno se jej na chvíli vzdát. Látková očka klasického onbagu jsem nahradila kovovým polokroužky. Přijde mi, že popruhy jimi budou při vázání lépe klouzat. Nevýhodu je jejich vysoká hmotnost. V Karsu mají u plastové polokroužky, ale nebyla jsem si jistá, jestli jimi popruh projde, protože mají menší průměr.

Přiznám se, že jsem bojovala se všíváním podšívky a výsledek není úplně dokonalý. Asi si budu muset objednat dubnové číslo Mariny, kde určitě bude podrobný návod na všití podšívky v rámci návodu na cestovní tašku, která má stejný základní střih jen jí chybí klopa a má jinde umístěny popruhy/ucha. Také bych příště vynechala výztuhu z ronopastu, protože tašku dělá zbytečně těžkou a sama použitá látka na vnějšek je dostatečně pevná, aby taška držela tvar. Popravdě řečeno, tvar bude držet pokaždé už jen díky tomu, že bývá pořádně nacpané všemi těmi potřebami pro děti.

Zapomněla jsem ještě napsat, že vnější látka je opět z IKEY, stejně jako látka na podšívku. Kontrétně na vnějšek je použita hnědá MINNA, na vnitřek GULLAN BLOM, o které jsem již nadšeně psala.

Poprvé v životě jsem zkusila novou techniku aplikování. Myslím, že čtenářkám Mariny bude známá, ale pro mě to bylo něco nového. Až dosud jsem vždy obšívala okraje aplikovaného motivu hustým entlovacím stehem. Tentokrát jsem chtěla jemnější výsledný dojem. Řídila jsem se tímto návodem a ostudně zkopírovala i ty krásné kopretiny a modré květy. Z výsledku jsem nadšená, jen příště nebudu používat lněné látky, které se hodně třepí. Jsem zvědavá, jak bude aplikace vypadat po pár vypráních. Děkuju mužově babičce, po které jsem podědila několik špulek nití. Mezi nimi jsem totiž objevila černou nit té správné tlouštky na tento druh aplikace. Ani moc tenkou ani moc silnou, prostě tak akorát, aby prošití vyniklo. U kopretiny dole uprostřed je vidět, že zapošívání působí rušivě.

Mé úkoly pro příště: vychytat všívání podšívky, ušít látkový pytlík na odložený šátek, aby se neválel po zemi, popruhy na dně možná nahradit kulatými gumičkami???

A teď hurá do ulic a pořádně zavazovadlo zanosit.

Řešení hádanky

2011-04-29T21:27:00.005+02:00

Nečekala jsem, že hádanka bude zodpovězena tak rychle. Ano, jani, máte pravdu, je to Dívka s perlou od Jana Vermeera.

Hádanka

2011-04-26T23:02:00.004+02:00

Uhodnete, kterým slavným obrazem, je inspirována tato fotka? Justýnka po umytí vlásků vyžadovala maminčin turban na vlasy a jeho barevnost nám s mužem připomněla ono umělecké dílo, tak jsme jen přidali jeden důležitý detail a mohlo se fotit.

Jsem na Fleru!!!

2011-04-07T17:10:00.006+02:00

Slon troubí kytkované tramtadadá :-)

Dnes jsem přidala první dva kousky na Fler. Zatím jen zkoušku. Zároveň v blízké době budu mít vlastní nezávislý e-shop, kde bude zboží levnější o provizi, kterou musím dát Fleru. Nevýhodou toho e-shopu bude, že se o něm dozví jen návštěvníci tohoto blogu a počet zboží bude omezený na 5 kousků. Uvidím,jak to půjde a podle toho se rozhodnu, ve kterém obchodování budu pokračovat. Přidávám dvě fotografické ochutnávky z toho, co je na Fleru.

Můžete samozřejmě také napsat přímo mně osobně na email uvedený v profilu (dám ho tam, co nejdřív, slibuju), pokud se vám nějaký konkrétní výrobek líbí nebo chcete ušít něco na zakázku.

Hotovo a hurá do dalších projektů

2011-04-06T22:18:00.022+02:00

Modrozelená hrací deka je už prošitá a olemovaná. Stejně tak ta bláznivě jarní, jejíž fotku najdete o něco níž. Dávám sem jen detail kytky s lemováním a látkou s drobnými bílými kytičkami, kterou jsem použila na zadní stranu deky. Poprvé jsem objednávala vatelín/duté vlákno přes internet. Přiznám se, že moc nerozumím značení jednotlivých druhů. Objednala jsem si termolín 200 v šíři 180 cm s tím, že to bude pěkně tlustý vatelín a pak jsem smutně koukala, že je teňoučký. Ideál na piknikovou deku, kterou jsem chtěla mít tenkou a lehkou, ale na hrací deky jsem chtěla spíš tlustší. Natož pak na mantinel, který už přes rok čekal na dokončení. Zároveň s první objednávkou termolínu 200, jsem u jiné paní na mimibazaru objednala vatelín 100 v šíři 150 cm. O tom jsem předpokládala, že bude tenký a vzala jsem akorát množství potřebné na piknikovou deku. A ejhle, dorazil mi pěkně naducaný balíček a vatelín na piknikovou deku fakt nevhodný. Ach jo. Druhý balíček dorazil ve chvíli, kdy už byly hrací deky hotové. Naštěstí toho tenkého termolínu jsem měla víc než dost i na piknikovou deku. Takže na horní fotce máte srovnání šesti vrstev růžové hrací deky z vatelínu kupovaného v Brně v kamené prodejně a modrozelené hrací deky z termolínu kupovaného na netu.

Bláznivá jarní deka se mi nakonec přece jen líbí. Nahoře fotka patchworkové strany, dole fotka prosvítající spodní strany, na kterou jsem použila červenou látku se středně velkým bílým puntíkem. Nahoře je detail oné tenké piknikové deky, která na své dokončení čekala snad deset let. Nekecám, teď už bych vážně neměla čas a sílu nabatikovat přes sto bílých čtverců dvanácti různými barvami. Ta zelené látka na dece byla zakoupena na potah na křeslo v raných dobách brněnské IKEY, na potah nedošlo, látku jsem nakonec rozstříhala a použila na deku, polštář a dvě taštičky. Pikniková deka měla původně jiný účel - přehoz přes mou kolejní postel - a cestovala se mnou až do Francie, jak dokládá spodní fotka. Prošití jsem měla v plánu již několik let, už jsem měla dokonce koupený vatelín (použit již dávno na něco jiného) a látku na zadní stranu (nakonec jsem koupila jinou a tu jednobarevnou zelenou můžete vidět na lemech dvou hracích dek). Šití praporků mě posedlo loni koncem léta. Ušila jsem snad 4 nebo 5 desetimetrových šňůr s cca padesáti barevnými praporky. Výborně se hodí na zahradní párty, grilovačky a oslavy narozenin. Ohraničí prostor, dodají slavností mírně bláznivou atmosféru. Nechcete někdo jednu, dvě nebo tři šňůry? Nám budou ty dvě zbývající bohatě stačit.No a nakonec tohoto dlouhé příspěvku, dvě fotky z velikonoční výzdoby. Opět něco, co jsem chtěla udělat už předloni na Vánoce, pak loni na Velikonoce i Vánoce a nakonec je to hotové letos na Velikonoce. Tak už ven s tím! Jsou to ty dva patchworkové věnce vytvořené podle tohoto návodu. Vánoční ladění mělo být pochopitelně trochu jiné než tohle cukrátkové.

Hurá, mám zase něco odškrtnuto na svém sáhodlouhém seznamu a můžu se vrhnout na zužitkování látek koupených před Vánocema a jiných koupených kdysi dávno na Novém Zélandu. Taky bych neměla šidit to malé miminko v bříšku a ušít nějakou hrací deku i jemu, i když by mohlo zdědit ty dvě po Justýnce, že? Jenže já mám ještě z dob Justýnčina pasení koníčku a zvracení všude kolem potřebu ušít deku velkou jako náš koberec v obýváku, takže se už nikdy nestane, že se dítě pootočí a hodí šavli mimo deku na koberec. Umanula jsem si, že bude podobná jako tato, jen ladění do režno-modro-červena. Už jsem deku se stejným patchworkovým vzorem jednou šila, tentokrát se ale chystám zužitkovat látky koupené před 3 lety v Japonsku. Plánů mám spoustu, uvidím, kolik toho nakonec zvládnu. PS: Na e-shopu se pracuje, ale ty praporky si můžete koupit už teď :-))) Zahradní sezóna právě začala a bez nich žádná oslava nebude dost veselá. Fotku z oslavy ráda pošlu emailem, mám jednu pěknou, ale je na ní malý nahuláč, tak ji sem nechci dávat. Doufám, že brzy se mi povede nafotit pár nových akčních praporkových fotek, blíží se mi neúprosně kulaté narozeniny.

Jedna růžovka a zelenomodrá deka

2011-03-28T23:38:00.002+02:00

Modrozelená deka, o které jsem psala nedávno, ještě není hotová. Čeká ji ještě prošití a lemování. Zato růžová deka pro holčičku už by už mohla vyrazit k novému majiteli. Původně jsem chtěla ušít jen dvě bláznivé jarní deky, ale koupila jsem vatelín šíře 100 cm a ukázalo se, že je pro barevnou deku moc úzký. Abych vatelín využila, ušila jsem tedy tuhle růžovku. Je menší cca 92x92 cm, taková jemná, hodně měkká a nadýchaná. Prošití ji udělalo hodně plastickou. To mě vždycky překvapí, jak prošití deky změní, dodá jim třetí rozměr a něco navíc.

Chtěla bych v blízké době spustit malý e-shop. Budou tam třeba přebalovací podložky, hrací deky pro miminka, pytlíky na kostky, háčkované čepičky k šátkům apod.

Nové látky v IKEY

2011-03-23T18:08:00.004+01:00

Dneska jsem v IKEY objevila, že mají dvě nové nádherné látky. Obě jsou tenké bavlněné s hebkým povrchem (asi jako povlečení z bavlněného satému) a mají nádherný potisk. Na webových stránkách české IKEY jsem je zatím nenašla. Tak sem akorát dávám nekvalitní fotku, tí kterou jsem prostě musela mít. Ta, které jsem odolala, má menší obrázky podobného stylu tematicky laděné spíš do kuchyně. Cena za metr je 79,-. Obou látek měli jen jednu roli, takže pokud se vám líbí, tak hurá do IKEY.

V Brně mají v rámce jarního výprodeje slevu na oranžovou a krémovou tenkou bavlněnou látku DITTE, která se zlevněná z 59,- na 39,- za metr.

Jarní poblouznění

2011-03-20T21:07:00.007+01:00

Jarní sluníčko nám zasvítilo do oken, u hřbitova začaly babky prodávat různobarevné petrklíče a já dostala šílenou chuť ušít vesele barevné hrací deky pro miminka. Nejdřív jsem se vrhla na první - ta měla mít všechny barvy - žlutou, oranžovou, červenou, tyrkysově modrou a hráškově zelenou a k tomu všemu jsem se rozhodla použít látky s nejrůznějšími vzory. Zato samotné provedení mělo být jednoduché - samé čtverce o straně 10 cm. Vyšla z toho barevná změť, která vypadá, jak kdybych ji vytvořila po požití LSD. Musím se přiznat, že ani já sama z ní nejsem úplně nadšená. Doufám, že se účinek trochu zmírní po prošití bílou nití. Po této zkušenosti jsem u druhé deky upustila od nejjednoduššího provedení a zvolila druhou nejjednodušší možnost - zarámování čtveřice čtverců do rámečku z bílých pruhů. Šití bylo trochu náročnejší, musela jsem dvakrát třikrát párat, ale výsledek se vyplatil, k čemuž přispělo i to, že se mi podařilo najít ve sbírce látek jednu s kytkami té správné velikosti a té správné barevnosti. Výsledek jsem nestačila ráno vyfotit a tak dávám jen fotku z příprav.

Na obě deky jsem použila jen látky ze svých zásob. Kupovat budu muset jen vatelín/duté vlákno na výplň a látku na zadní stranu, protože metr látky nekupuju. To jen velmi výjimečně, když mi látka padne do oka, když mi v obchodě míň neustřihnou nebo když to prostě potřebuju. Přiznám se, že látky kupuju jen tak, bez konkrétního projektu před sebou. Čistě do zásoby. Většinou koupím 30 cm, doma ji hodím do koše se špinavým prádlem a příležitostně proženu pračkou, aby se látky vysrážela. Teprve pak onen kousek zařadím do sbírky :-) Někdo sbírá šátky, někdo látky. Možná proto se v těch šátkách poměrně krotím.

Taky se přiznám, že látkama z ciziny dost šetřím a jen tak je nepoužiju. Takže mi doma tři roky ležely látky z Ameriky, do kterých jsem kvůli těmhle dvěma dekám střihla poprvé. Baví mě, když jsou na jedné dece látky, které jsem koupila v různých zemích. Takže na té halucinogenní se potkávají české látky s látkami koupenými v USA, je tam taky jedna z Nového Zélandu, jedna z Japonska, jedna ze Španělska a jedna švédská z IKEY :-). Taky mám dvě americké látky koupené v Japonsku a vyrobené kdoví kde. Americké proto, že si myslím, že byly v USA navrženy, ale kdoví jak to ve skutečnosti bylo. To mi připomíná, že jsem chtěly kdysi dávno napsat o nakupování látek v Japonsku. Tak snad příště.

Co se u nás děje?

2011-03-12T15:05:00.005+01:00

Závan jarního počasí přinesl jaro i k nám domů. Při shánění šátku pro svou sestru k narozeninám jsem neodolala a jeden kytkovaný jsem si prostě musela koupit. Háčkované kytky na fotkách jsou výsledkem pokusů o uháčkování kytky z Merina a následné posedlosti kytkoháčkováním.Tato série fotek ukazuje, jak je těžké v Justýnčině blízkosti něco vyfotit - tentokrát háčkované kytky na pozadí nově ušité přebaloací podložky. Ty pytlíky, se kterými si Justýnka hraje, se neprodaly na vánočním jarmarku. Tehdy se mě všichni ptali, k čemu jsou dobré. Původně jsem je zamýšlela na zabalení vánočních dárečků. Mohly by se hodit i na pastelky, drobné hračky (Justýnka v jednom mívá taková ta drobná zvířátky z IKEY), bačkůrky, svačinu... Pro Justýnku je pytlík hračka sama o sobě, lze do něj něco strkat, zatáhnout za šňůrky, pak se dobývat dovnitř a věci vyndat a pořád dokola. Zábava na půlhodinu.

Zadní strany přebalovacích podložek a pytlíků na kostky.

Jarní sluníčko mě donutilo umýt okna a vyzdopit parapety velikonoční výzdobou. Ještě musím nakoupit narcisy a hlavně hyacinty.

Obchůdek Nadace Veronica

2011-02-28T16:36:00.009+01:00

Skoro každý týden zajdu do malého obchůdku na Pekařské, který provozuje Nadace Veronica. Většinou jen nakouknu a jdu zase dál, ale už se mi tam podařilo ulovit pár zajímavých drobností. Například krásnou skleněnou vázičku za pár korun, která by v antiku stála aspoň dvě stovky. Na menší globu, jenž stál také pakatel, je ještě Československo, ale to mi nevadí a jako dekorace nebo lampička poslouží víc než dobře. Taky tam mají v košíku knoflíky navlečené na niti, i těch jsem si už pár koupila.
Chtěla jsem ale psát o tom, že je mi idea tohoto obchůdku moc sympatická. Jsem líná psát vlastními to, co již bylo jednou napsáno, takže cituji ze stránek nadace: "Obchod Nadace Veronica je provozován jako veřejná sbírka. Uvádíme tak do života zatím nevyužívaný (byť například v Británii pod názvem „Charity shop" obvyklý) způsob získávání finančních prostředků pro projekty neziskových organizací. Hlavní myšlenkou je nabídnout dárcům kromě možnosti darování peněz i možnost věnovat věci, materiál nebo zboží nepeněžní povahy." Líbí se mi, že tam mohu donést věci (nejen oblečení, ale i kabelky, bižuterii, knihy, hračky, porcelán, ...), které z nějakého důvodu už doma nechci, přitom jsou ještě funkční a někomu jiného mohou dobře posloužit.
Sympatický je mi i interiér obchůdku, který je zařízen přírodně, což mu nebrání působit vkusně a poměrně prostorně. Jako věšák na šály a čepice slouží menší stromek, jedna stěna je celá zakrytá jakýmsi plotem z tenkých větví a teprve před ní jsou věšáky na zajímavé kousky oblečení. Prodavačky (jak jsem dnes zaslechla) se řídí heslem méně je více a raději vystaví méně zboží na prodej, než aby obchod působil přeplněně. Velkým bonusem pro matky s malými dětmi je dřevěný houpací kůň, kam lze dítě na chvíli odložit (s velkou křupkou v ruce, na něm dnes Justýnka vydržela skoro 5 minut).

Další puntíky, tentokrát na porcelánu

2011-02-26T15:01:00.007+01:00

Mám slabost pro puntíky a proužky. Společnost Thun představila na veletrhu ve Frankfurtu nové vzory. Zaujal mě jeden retro, dvoje puntíky a jedny proužky. K těm cukrátkovým puntíkům mají talíře i v jiných barvách než v červené.
Myslím, že tyhle puntíky by se mohly líbit Lucy z Attic24, i když možná jsou na ni moc pastelové. všechny fotografie: www.thun.cz

Zuzana v IKEY

2011-02-16T14:07:00.003+01:00

Při nedávném výletu do IKEY jsem si všimla, že mají novou kolekci pevných bavlněných látek Susanna. Líbí se mi všechny, ale vede ta s puntíkama. Takže jsem si hned metr koupila, protože je mi jasné, že ji hned vyprodají.

Náš komínek

2011-02-14T14:20:00.004+01:00

Vyfotila jsem náš šátkový komínek na jeho životním maximu.

Zespoda: Didymos elipsy čoko-nugát (bavlna), Didymos ryby Skanderborg, Hoppediz Antiqua, Easycare 04, KatiGirasol Forrest berries, Storchenwiege Anna, Didymos indio gold-natur

Životní dílo dokončeno

2011-02-11T17:59:00.003+01:00

Tramtadadá. Deka ladící s naším obývákem dokončena po více než roce háčkování. Kojí se pod ní dobře :-)

Všechny moje šátky

2011-02-02T22:45:00.027+01:00

Nosit miminko v šátku jsem si přála už hodně dlouho předtím než jsem o nějakém vůbec začala pootmkovi uvažovat. Líbilo se mi, že se bude nosit tak blízko u mě. Líbilo se mi, že se budu moci volně pohybovat a nebudu omezená každým obrubníkem, autem zaparkovaným na chodníku nebo dvěma schody vedoucími do obchodu. A taky se mi líbily šátky. Hlavně ty hodně barevné a pruhované, které mi doteď přijdou jako ty nejopravdovější a nejpůvodnější.

Na naší cestě po Peru jsem jako svou první fotku vyfotila právě dítě v šátku. Tahle fotka je nestála nakonec za nic, ale jiné se povedly o něco víc.

Tahle paní, která nesla na zádech poměrně velké dítě a hnala stádo krav, ovcí a prasat, nás na našem "aklimatizačním" výstupu hravě předběhla.Jak je vidět v šátku se dá nosit i pytel odpadků.Jak je vidět v šátku se dá nosit i pytel odpadků.Svůj první šátek jsem dostala od kamarádky jako svatební dar. Vybrala jsem si ho sama a nosím ho dodnes (zrovna dnes večer jsem v něm uspala Justýnku).Anička ale nebyla prvním šátkem, do kterého jsem Justýnku jako osmidenní miminko navázala. Tu čest měl zapůjčený elastik Moby barvy Siena. Byl krásně heboučký, poddajný a bohužel i hrozně dlouhý, takže jsem si ho po uvázání kapsy s křížem mohla ještě dvakrát omotat kolem svého šestinedělního pasu. V parném létě, do kterého se Jů narodila, to byla fakt nedocenitelná vlastnost.Od jiné kamarádky jsem měla půjčený druhý elastik – MaM Earth. Barva byla poněkud méně jásavá (šátek mi připomínal seprané tepláky, promiň Jitu), ale vlastnosti bych řekla byla lepší – šátek měla pevné lemy, díky nimž se mi lépe dotahoval, celkově byl méně pružný. I když s délkou na tom by podobně jako Moby.

Asi v sedmi týdnech Justýnčina věku jsem vyměnila elastiky za pevnou Aničku a u ní jsem zůstala až do listopadu. Přišlo mi, že se mi Justýnka v šátcích prověšuje, měla tehdy tak šest kilo.Za začátku jsem také občas použila doma šitý babyvak. Dávala jsem do něj Justýnku v zavinovačce. Zatímco s Jů v šátku jsem měla obě ruce volné a Jů byla v šátku bezpečně ukotvená, babyvak mi nechával volnou jen jednu ruku a navíc jsem měla pořád pocit, že mi z něj Jů vypadne. Přece jen byl doma šitý podle jiného doma šitého, originál od Pechů je jistě pohodlnější a bezpečnější. Při prvním výletě do města (Justýnce byl necelý měsíc) jsem zakoupila Manduku, ergonomické nosítko, lišící se od klokanky tím, že je pohodlnější pro nosiče a hlavně a především umožňuje nošení miminka v poloze doporučované fyzioterapeuty (pěkný článek o nosítkách je zde, pokud se rozhodujete mezi nosítkem a šátkem můžete si přečít tuto diskuzi). První tři měsíce Manduka jen ležela v šuplíku, ale časem ji Justýnka přijala. Osobně preferuju šátky, ale mému muži a jiným méně častým nosníkům a nosnicím vyhovují nosítka víc. Jako odměnu za úspěšnou obhajobu jsem si koupila svůj druhý šátek tehdejší horkou novinku Leo café od Storcha. Kafíčko bylo oproti silnější Aničce zanošené skoro hned. Šátek je tkaný za dvou nitek – jedna má barvu kávového roztoku, druhá té pěny na čerstvě připraveném espresu. Po hnědém šátku jsem toužila, Kafíčko se mi líbilo, ale ta barva nebyla pořád ta pravá.Na léto jsem si koupila z druhé ruky své první indio - limitku s příměsí lnu zvanou red-ivory. Když jsem ho poprvé vytáhla z krabice, moc se mi nelíbilo. Barva mi přišla taková mdlá a nudná. Látka byla hodně tenká (vlastně jedno z nejtenších indiií vůbec), až jsem se bála do něj Jů navázat. Nakonec se ukázalo, že šátek Jů přece jen unese. Na podzim jsem jej prodala, protože už byl na třináctikilové dítě přece jen moc tenký a řezal do ramen.Jako čtvrtý přišel do komínku Easycare 04, šátek jako dělaný pro naši námořnickou rodinu. Původně jsem měla v úmyslu jej rozstřihnout a ušít z něj ringsling (RS), ale zamilovala jsem se do něj a RS si raději koupila krátkou Lisu z druhé ruky. A pak se to se mnou vezlo. Na podzim jsem na jednom šátkařském srazu zahlédla koutkem oka mihnuvší se Lesní bobule (KatiGirasol Forrest Berries) a byla jsem ztracená. Na podzim jsem pak nosila hlavně v nich. Fialová barva se pak vetřela k nám domů v podobě řezaných i pokojových květin, podšívky na mé nosičce bundě a Justýnčiných čepiček. Navíc jsem prodala Kafíčko a vyměnila ho za Čokoládové elipsy, ale ani tato hnědá pořád není ta pravá a hledám dál.
Někdy v říjnu jsem si jako vánoční dárek koupila další girasol, tentokrát klasiku Earthy Rainbow. I když se mi moc líbil, tak u nás dlouho nevydržel a prodala jsem ho ještě před Vánoci. Koupím si ho znovu, ale o půl metru delší. Girasoly na rozdíl od Didymosů, Storchů a Hoppů mají tu šptanou vlastnost, že šátky měří opravdu tolik kolik udává výrobce. Takže šátek, který má 4.6 m, opravdu měří 4.6 m a ne 5.1 m jako Anička od Storchů. S ER jsem vázala na dvojitý hammock na cípech, což mě rozčilovalo. Letos jsem si koupila zatím tři šátky. Jako první to byly nádherné vlněné ryby Skanderborg, nad kterými jsem slintala už pěkně dlouho a počkala si až manžel jedné brněnské nosnice o nich dvakrát prohlásí, že ta barva je fakt hrozná. Je to šátek s pohnutou historií, ale nosí se v něm výborně i těžší dítě. Tyrkysově modrý Hoppediz Antiqua je z výprodeje jedné blízkobrněnské nosnice. Je nádherně vesele barevný. Pojede s námi na dovolenou do Řecka, protože je tlustý a letně laděný.

Nejnovějším kouskem je mé druhé indio gold-natur. Nad jeho fotkou v galerce jsem už naslintala celý hrnek. Když vyšly podobně laděné elipsy, zkusila jsem se zeptat, jestli by indio nebylo na prodej a bylo. Je to ta správná žlutá pro mě.

Když to tak počítám, vyzkoušela jsem na nošení dva elastické šátky, deset pevných, jedno ergonomické nosítko, jeden ringsling, jeden babyvak a dvě lidské ruce.

Čepičkový komínek

2011-02-01T22:16:00.005+01:00

Někdo staví komínky z kostek, někdo ze šátků (pro nenosící - schválně koukně na http://www.nosenideti.cz/ do fotogalerie do sekce komínky), já stavím komínky z čepiček k šátkům.
Nově jsem uháčkovala jednu tyrkysově modrou k Hoppedizu Antigua. Z fotky, kde je tolik pruhů, mě přecházejí oči. Čepička je pěkná, ale Justýnce barevně moc nesedí.

Dále přidávám akční fotku v červeném svetru z cesty na nákup.

Nakonec dvě fotky s navázaným Hoppem. Na té druhé jsem se snažila vyfotit v zrcadle zezadu. Šátek je to barvama letní, asi ho vezmeme sebou na dovolenou k móři. Je krásně silný a přestože je z druhé ruky, bude ještě chvilku trvat než se zanosí.

Trochu pletení z poslední doby i z doby dávné

2011-01-28T12:24:00.013+01:00

Nejprve nalezené zatiší sušících se Justýnčiných čepic, ponožek a návleků. Ponožky pletla mužova babička na dvou jehlicích z nádherně barevné příze od Vlnapu, která momentálně není na prodej. Na ponožkách pro dospělé ty barevné proužky vycházejí tenší. Dále tu mám na dovolené v Chorvatsku upletený Justýnčin svetr podšitý flísem. Je z příze od firmy Marlen, pletený na jehlicích číslo 8. V pletené části není jediný šev, protože nerada sešívám. Pletla jsem podle kombinace dvou návodů. V podstatě jsem pletla podle návodu na Propínací svetr s kapucí od firmy Drops, ale nepletla jsem přední a zadní díly zvlášť, nýbrž dohromady na kruhové jehlici. Zvlášť jsem upletla rukávy. Sesezaní rukávů a raglánový střih jsou převzaty z tohoto návodu na Child’s Placket Neck Sweater. Justýnce byl na podzim tenhle svetr ještě hodně velký. Navíc jej nechtěla nosit ani za žádnou cenu, kdykoliv jsem jí ho navlekla, tak zoufale brečela. Výsledkem bylo, že jsem brečela i já, protože svetřík dal hodně práce a materiál stál dost peněz. Naštěstí, když jsem ho včera po několika měsících přinesla ze sklepa, vyvolal naopak nadšení, okamžitě jsem jí ho musela obléct a pak v něm celý večer chodila po bytě.
V tomto týdnu pletu po večerech ze zelené 100% vlny. Na fotkách bohužel není zachycena barva věrně a také není vidět, jak se vlna nádherně hedvábně leskne. Už jsem z téhle vlny pletla šálu jako vánoční dárek pro svého tatínka. Snad jednou bude příležitost ji vyfotit. Vlnu mají ještě pořád v galanterii na Rašínové (včera jsem to kontrolovala), stogramové klubíčko za 70 nebo 80 korun. Mají ji ještě ve vínové barvě a mívali ji v tmavě šedé (tu jsem nezahlédla, ale třeba ji ještě mají). Vínová podle mě barevně nic moc, ale tmavě šedá opět luxusní. Příze je hodně tenká, takže pletu dvojitě na jehlicích asi 3.5. Nejdřív jsem upletla Justýnce čepici s výrazným copánkovým, ještě chybí dodělat bambuli a tkaničky na zavazování pod krkem. Jenže to moje dítě ji zase nechce nosit, okamžitě si ji sundá z hlavy. Asi to bude tou barvou. Chtěla jsem, aby ladila s naším novým zeleným šátkem, proto ta zelená. Teď doplétám druhý z návleků na moje ruce nebo Justýnčiny nohy. Návleky jsou pleteny pružným vzorem 2/2, který přechází v copánkový vzor petený bez pomocné jehlice. Už jsem o tomhle vzoru slyšela, dokonce jsem ho viděla na jedněch parádních tyrkysových návlecích pletených jednou brněnskou nosnicí, ale teprve teď jsem se našla návod a křížení bez pomocné jehlice v pětadvacet let starém časopise (Jehlice, háček a zkušenosti, DANA, katalog pletení a háčkování, autorka: Soňa Janíková-Šejgunovová, 1986). Návod přepíšu doslova:

překřížení dvou ok bez pomocné jehlice

překřížení doleva = nejprve upleteme 2. oko anglicky, necháme ho na levé jehlici, pak upleteme 1. oko hladce a obě oka z jehlice pustíme

překřížení doprava = nejprve upleteme 2. oko hladce, necháme ho na levé jehlici, pak upleteme 1. oko hladce a obě oka z jehlice pustíme

Copánek ze dvou ok pak pleteme stejně jako pružný vzor 2/2, jen v každé šesté řadě pleteme všechna hladce pletená oka překřížením. Dají se vymyslet další variace a kombinace, dvě varianty jsou uvedené v onom časopise.

Návod na nákrčník

2011-01-24T12:58:00.005+01:00

Kamarádka mě požádala o český návod na nákrčník. Tak ho sem rovnou píšu a přidávám fotky. Originální návod je odsud, ten můj je přizpůsobený přízi, ze které jsem pletla tj. Merino od Vlnapu a mému dítěti (takový přerostlý rok a půl).

Nákrčník jsem pletla na 5 jehlicích, abych ho nemusela sešívat, ale není to nutné. Nahodila jsem 72 ok a pletla pružným vzorem 2 hladce / 2 obrace do výše 16 cm, pak jsem každé oko rozpletla hladce na dvě oka (144 ok) a pokračovala lícovým žerzejem 4 cm, pak vroubkem (rub i líc hladce, při pletení do kruhu střídat řady hladce a obrace) 2 cm, aby se okraj nekroutil.

To, co je pod nákrčníkem, je nepromokavá přebalovací podložka, která se neprodala na vánočním jarmarku. Vrchní strana je z jemně proužkované 100% bavlny s naaplikovanými stromy a zvířátky, spodní strana je z flísu a uvnitř je nepromoková vrstva (bavlna s PUL zátěrem). Sama jsem měla podobnou pro Justýnku, jen bez aplikací. Velikost je cca 50 cm x 70 cm. Přijde mi to ekologičtější varianta k jednorázovým podložkám. Tahle podložka je stále na prodej.

PF 2011

2010-12-30T22:50:00.001+01:00

Nosící manšestrový kabátek

2010-12-24T22:28:00.011+01:00

Takhle kouká Justýnka z mého nového nosícího kabátku do města. Už v něm nosím asi dva měsíce, ale teprve teď jsem se nechala vyfotit.

Tmavě hnědý manšestr na kabátek jsem měla koupený déle než rok. Celou loňskou zimu jsem nosila v softshelce svého muže nebo softshelce, která byla sice koupená pro mě, ale byla mi velká. Na procházku fajn, ale do města jsem toužila po něčem míň sportovním. Zároveň mě lákala výzva tak složitého šití. Kabátek je z manšestru, vypodšívkovaný je obyčejnou fialovou bavlněnou látkou, kterou můžete vidět na kapucce. Toužila jsem po fialové, cyklámenové nebo červené a tahle látka byla to nejlepší, co jsem sehnala. Nerada šiju za klasické podšíkoviny, protože hodně klouže.

Kabátek je šitý podle střihu z Burdy 10/2009. Je to jednoduchý rovný střih tvarovaný pouze prsním záševkem. Ukázalo se, že je až moc volný a tak jsem ho v pase stáhla gumou, abych, když náhodou nenesu Justýnku, měla nějaký tvar a nevypadala jako almara. Zapínání je na knoflíky, vepředu jsou dvě velké spodní kapsy, horní kapsy mají jen patky, takže to v podstatě kapsy nejsou. Vzadu uprostřed je zip, do kterého se dá vepnout vsadka. Dopředu jsem zip zatím nedávala, protože na břiše nosím velmi výjimečně. Na druhý pokus se mi povedlo ušít kapucku správné velikosti. První verze kapucky byla příliš malá a nezakryla miminku celou hlavu. Kapucka je pevně přišitá k vsadce. Když není využívána, je složená v kapsicče se zapínáním na suchý zip. Když miminko usne, kapucka se vytáhne z kapsy, přetáhne přes hlavu mimika a gumičky v horních rozích kapucky se zaháknout za knoflíky, kterými jsou ozdobeny nárameníky.

Jsem ráda, že jsem si kabátek ušila a nosím jej skoro denně. Kdybych mohla, tak bych mu přidala pár centimetrů na délku, protože, když nosím v manduce, tak Justýnce táhne na nožičky. Také bych šila spodní kapsy méně výrazné. Myslím si, že mi jeho barva sluší, cítím se v něm líp než ve větrovce a jsem na sebe hrdá, že jsem ho zvládla ušít, i když zpracování není dokonalé.

Ráda bych si ušila opravdový nosící kabát z vlněného flauše, podšitý prošívanou podšívkou, aby byl pořádně teplý. Zatím jsem ale nenašla tu správnou látku ve vhodné cenové relaci. Navíc stále váhám, zda šít kabát podle stejného střihu. Tento má výhodu v tom, že je jednoduchý - jeden přední díl, jeden zadní díl - a mám ho už hotový. Co se mi nelíbí, je to jak sedí vepředu přes prsa a v pase, nehezky se krabatí. Při nošení na zádech bych aspoň zepředu chtěla vypadat jako žena ne jako těhotná velbloudice. Při nošení na břiše je zase nějaké vypasování předních dílů k ničemu. Každopádně toho budu řešit nejdříve až příští podzim, do té doby nebude nejspíš čas a vhodná látka.

Po roce opět v "ateliéru"

2010-12-19T23:54:00.004+01:00

Justýnka před více než rokom na naší posteli a Justýnka dnes tamtéž. Jak ten čas letí.

Na dalších fotkách předvádí svou oblíbenou pasáž z básničky o bramboře: "neviděla, neslyšela".

Jak jsem poprvé prodávala

2010-12-16T21:15:00.003+01:00

Dnes jsem poprvé prodala pár svých výrobků na vánočním jarmarku u brněnských salesiánů. Ušila jsem skoro dvacet menších látkových pytlíků se stahováním na dvě šňůrky. Část s patchworkovou vsadkou, část s aplikací našitou entlovacím stehem. K tomu jsem měla na prodej dvě nepromokavé přebalovací podložky s aplikací a čtyři větší pytlíky na kostky (podobné jako tento). Prodej předčil má očekávání i když jsem zdaleka neprodala všechno. Posledních pár dní jsem chodila spát opravdu pozdě, omezila jsem bezduché sérfování po netu a opakované sjíždění Sexu ve městě a mám pocit, že se to vyplatilo.
PS: To dítě na prodej nebylo.

Red and aqua advent calendar

2010-12-08T14:43:00.005+01:00

Yesterday I finally finished an advent calendar for Justýnka. Včera jsem konečně došila adventní kalendář pro Justýnku. Visí na dveřích do obýváku a pěkně je rozsvítil. Základ je z pevné lněné látky (koupené ve vídeňské IKEE), která má hodně hrubou a plastickou strukturu jako klasický pytel. Na režný základ jsou našité jednoduché kapsičky. Čísla jsou vyšitá řetízkovým stehem. Mohla jsem je napsat fixou na textil, ale to by nebylo tak pěkné a plastické. Neumím bohužel kreslit ani pěkně rovnoměrně psát. Možná by šla použít i nějaká barva v tubě, to by pak mohla být čísla bílá stejně jako ta vyšitá. klendář visí na větvičce natřené na bílo.

Red merino neckwarmer and mittens

2010-12-04T23:52:00.006+01:00

A neckwarmer and mittens go pretty well with Anna hat since I used the same red merino by Vlnap to made them. Tutorial is from Pickles. První sníh podrobil náročnému testu Justýnčin pletený komplet nákrčníku a rukavic (návod zde). Nákrčník obstál na jedničku, rukavice tak na čtverku. Rukavičky jsem pletla přesně podle návodu, ale Justýnce jsou velké, což je dáno nejspíš tím, že jsem nepoužila přízi uvedenou v návodu. na rukavice se hodně lepí sníh, snadno promoknou a jsou docela tenké. takže musím sehnat nějaké flísové. Když ale nepřijdou do kontaktu se sněhem a není moc velké zima, tak poslouží výborně i přes to.

Rukavice jsem pletla přesně podle návodu. Návod na nákrčník jsem musela upravit a tak ho tady napíšu česky. Je to velikost na cca. dvouleté dítě. Použila jsem merino od Vlnapu, bylo potřeba 64 g příze. Jehlice (myslím) číslo 3.5. Nahodila jsem 72 ok, rozdělila je na 4 krátké jehlice a pletla do kruhu pružným vzorem 2 hladce a dvě obrace až do výše 16 cm. Poté jsem pokračovala stále hladce a každé oko rozpletla na dvě. Hladce (výsledkemje lícový žerzej) jsem pletla do výše 4 cm a pak jsem celé dílo ukončila dvěma centimetry vroubku (jedna řada hladce, jedna obrace).

Nosící bunda

2010-11-17T20:49:00.008+01:00

Today is our anniversary. We went for a walk in Žďánický les. It was for the first time with refashioned babywearing jacket. It used to be jacket of my husband but he has nos longer wear it. I have sewed an insert and cut the back of jacket and sewed a zipper there.

It was cloudy today but there was no rain. Žďánický les is a beatitiful place quite close to Brno. There are mainly beeches, few birches and larch which is rather unique becauce most often the woods in our country are full of spruces.

Dnes už uplynulo sedm let od našeho výročí. Máme to stěstí, že v den našeho výročí připadá na státní svátek a tak máme čas pro sebe, aniž bychom si musely brát dovolenou nebo čekat na víkend. Loni jsme byli na výletě v Moravském krasu, kde bylo o svátku hodně narváno a tak jsme letos vyrazili do pozapomenutého Žďánického lesa, což jsou listnaným lesem porostlé kopce mezi Bučovicemi a Ždánicemi. Listnatý les plný buků s pár břízami a modříny byl oproti smrkovým lesům, které jsou u nás častější příjemná změna. Teď na podzim tam byla spousta světla a stromy byly krásné na pohled i bez listí.

Ale chtěla jsem psát o naší nové bundě na nošení. Je to vlastně stará mužova bunda, kterou jsem nikdy neměla ráda, protože je děsně těžká, volná a plandavá. Takže na přešití ideální adept, protože mi nebylo líto ji rozstřihnout v půlce zad a všít tam zip. K tomu jsem ze zbytku nepromokavého šusťáku a flísu z jiné nenošené bundy ušila vsadku, která se dá do zipů na zádech vepnout. Zipy jsem všila i podél předního zipu pro případ nošení na břiše. K bundě navíc patřila i flísová bunda, se kterou jsem provedla tytéž operace, takže můžeme nosit i když bude chladněji. Do tuhých mrazů to není, ale Justýnka má stejně ráda ručičky venku, takže musí být hodně oblečená na horní polovině těla. Ještě budu muset pořešit kapucku. Dnes jsme Justýnce hlavičku zajistili kapuckou z manduky, což ale není nejlepší řešení. Dále bude potřeba navléct do spodního lemu bundy gumičku, aby Justýnce netáhlo na nožičky (a mně na zadek).

Forrest berries

2010-11-10T21:55:00.007+01:00

My autumn love - Forest berries by Katie Girasol. They are so inspiring.

Mou letošní podzimní láskou je šátek lesní bobule (forest berries) od firmy Katie Girasol. Je to nádherná směsice červených, fialových a modrých tónů, do které jsem se zamilovala na první pohled. Jen se mi mihl před očima, když jej jiná nosnice navazovala na záda a od té doby na něj nemůžu zapomenout a stále mě inspiruje. Justýnka má barevně laděnou čepičku, kupuju si květiny v podobných barvách a chystám uháčkovat si kabátek v kombinaci červené a fialové barvy.

V listopadovém čísle Praktické ženy se mi zalíbil jednoduchý pruhovaný kabátek. Hned jsem uháčkovala několik zkušených vzorků, abych vybrala tu správnou barevnou kombinaci a mohla nakoupit potřebné množství příze. Vyhrála to ta úplně vlevo - fialové a červené pruhy, které jsou jsou zjemněné sytě růžou.

Hat Anna - Čepička Anička

2010-10-09T23:46:00.008+02:00

I made a new winter hat for Justýnka. It's crocheted from Merino and Geisha yarn and it's lined with fleece to make it windproof. I like it but Justýnka has different opinion.Uháčkovala jsem Justýnka zimní čepičku s krytkama na uši. Hlavovou část jsem háčkovala ze dvou vln současně - z merina a z červené geishy, která čepičky dodala chlupatost a takovou rozostřenost. pruhy tvořené použitím meriny různých barev jsem pak takové méně kontrastní. Asi jako na mém prvním šátku Anně. čepička je podšitá flísem, bohužel flísová část je trochu menší než ta háčkovaná, ale myslím, že bude Justýnka spolupracovat, půjde jí čepička narazit na hlavu tak akorát. Bohužel Justýnka si ji na hlavičce nechce nechat dýl než půl vteřiny.

Letní nošení v námořnickém ladění

2010-10-09T00:28:00.005+02:00

Přidávám jen pár fotek z léta. Kamarádka mi tehdy pomohla s koupí dalšího šátku. Byl původně určení na ring-sling, ale nakonec jsem se do něj zakoukala a nedokázala ho střihnout na půl. Je to Easycare 04, v délka 4.2m s rovnými konci. Uvážu z něj akorát tak baťoh a jednoduchý kříž, ale je prostě nádherně modrý.Pruhovaná čepička je háčkovaná podle návodu od Definitiv z Camily. Je to moje první háčkovaná čepička, takže má křivý šev, ale myslím, že Justýnce sluší.

Nová posedlost - háčkované čepičky

2010-10-08T21:03:00.009+02:00

I have already made three of these easy crocheted hats. First of them just red with a big flower, second to go with my new sling Forest berries by Katie Girasol and the last one is in perfect fit with Justýnka's wellingtons. Rather detailed pattern is from bububububu. Z háčkování čepiček se pomalu stala závislost. Začalo to jednou úplně jednoduchou - červenou ozdobenou velkou kytkou (kytička dle upraveného návodu od Gedzi), pokračovalo pruhovanou barevně ladící s tehdy novým šátkem (lesní bobule aneb Forest berries od firmy Katie Girasol) a zatím skončilo duhovou čepkou, která krásně pasuje k Justýnčiným duhovým holínkám a k tomu nejnovějšímu šátku klasice zvané Earthy Rainbow od firmy Katie Girasol. Podrobný návod najdete tady. Všechny tyto čepičky jsou z mé oblíbené příze merino od Vlnapu.

K tomu jsem uháčkovala ještě dvě další zimní, jejichž fotky zatím neexistují. Obě myšlené pro Justýnku, ale jedna vyšla poněkud větší a tak ji budu nosit já. Návod je zde.

Working on new spring jacket

2010-05-15T21:27:00.008+02:00

This is technical drawing of jacket from Burda 04/2010. This pattern is made for tall sizes. As I'm tall, I decided to sew it from a denim I had got for ages in my stash. To make little bit more funny I used japanese fabric for pockets and inner yoke and I bought red zippers.

Po delší době jsem se vrhla na šití oblečění pro sebe. V dubnové Burdě se mi zalíbil jednoduchý rovný kabátek. Líbilo se mi hlavně to, že je to střih v prodloužených velikostech. I tak jsem ho musela o 5 cm prodloužit, ale díky tomu, že je střih rovný mi to nezabralo víc než dvě minuty. O to víc času mě stálo přidání prsního záševku, což jsem dělala poprvé a, i když jsem měla moudrou knihu, moc jsem si s tím nevěděla rady. Nakonec jsem ho obkresila podle podobného střihu z jiné Burdy.

Látku jsem měla koupenou už věky. Původně byla určená na nějakou sukni, která už vyšla z módy. Je to taková tenší rifloviny, ale hodně tuhá. Na kapsy a na vnitřní sedlo jsem použila tenkou bavlněnou látku koupenou v Japonsku, zipy jsem vybrala červené. V původním provedení podle Burdy je výstřih lemován keprovou stužkou, já jsem použila šikmý proužek z rifloviny. Keprovku jsem si nechala na začištění švů, protože kabátek je šitý bez podšívky.

Látkování s Justýnkou

2010-03-15T17:02:00.012+01:00

S Justýnkou používáme od příchodu z porodnice látkové plenky. Byla jsem pro ně rozhodnuta už dlouho předtím než jsem vůbec otěhotněla, ale když jsem v průběhu těhotenství začala vybírat, které koupit, byla jsem jako většina nováčků ve světě látkovek zahlcena novými pojmy, moderními materiály a množstvím značek. Nakonec jsem se rozhodla mít základ výbavy z klasických čtvercových plen, k tomu koupit pár kalhotkových a vyzkoušet i zavazovací plenky. Od počátku až doteď skládám čtvercovky na novorozenecký sklad a jako přídavnou sací vrstvu do nich vkládám vkladačky ušité ze starých ručníků podle tohoto vzoru. Justýnka už z tohoto systému pomalu vyrůstá a také jejich sací kapacita v noci nestačí.
Postupně jsem prodala zavazovačky – přišly mi sice super, krásně drží a jsou moc pěkné, ale pro bezplenkovku, kterou praktikujeme, mi připadaly příliš obtížně snímatelné. Naopak jsem přikoupila tři AIO s náhradními vladačkami (Bitti d’lish snap in one), které používáme, když jdeme někam ven nebo na návštěvu. Tyhle plínečky mají mezi maminkami se kterými se setkáváme na různých cvičeních velký úspěch. Jsou totiž krásně sametové a heboučké zvenku. Velké plus je i jejich výborná savost. Jako nevýhodu vidím vyšší cenu a to, že občas protečou kolem stehýnek, pokud je Justýnka na boku (třeba v noci při kojení).
Z kalhotkových plen máme dvoje konopky Ella’s House a dvoje bambusky Tots Bots. Obojí velikosti S a obojí stále používáme.

Na noc používáme Haipa Daipa Pastelky (2 ks) s jednou čtvrecovkou složenou na osminky nebo také klasické tetra osušky opět se čvtercovkou. Tetra osušky jsou větší než čtvercovky, takže Justýnce pěkně sedí a zároveň jsou silnější, takže lépe sají.

Jako svrchňáčky jsme z počátku měli dvoje PULky a dvoje doma pletené vlňáčky. Teď máme už jen troje domácí vlňáčky. Od té doby, co praktikuje bezplenkovku, už se nám moc často nestává, že by se vlňáčky znečistily a bylo nutné je prát.

Přehledné stránky o látkovkách

Pro názornost doporučuju katalog firmy ImseVimse

Návody na skládání plen - obrázkový v PDF nebo fotografický

Různé fotky, články a návody najdete taky na Rodině a na Baby-café

Red and aque ripple for our living room

2010-03-13T23:48:00.005+01:00

I have been crocheting this ripple blanket since half of January. I have chosen my favourite colour combination - red and aqua and my favourite yarn Merino by Vlnap. It is going to be really big about 1.2m x 2 m, now I have about one third of the length.

Na téhle háčkované dece pracuju už od půlky ledna. Vybrala sjem si svoji oblíbenou barevnou kombinace červené a tyrkysové a také svou oblíbenou přízi merino od Vlnapu. Deka bude opravdu velká, asi 1.2 m x 2 m, teď jsem asi ve třetiě délky, takže spoustu práce je ještě přede mnou. Do toho pracuju ještě na jiných věcech, jak už je mým zvykem.

Last days of winter

2010-03-08T23:09:00.006+01:00

Our little family of three spent a lovely weekend in a cottage in Beskydy mountains. The cottage is very basic with electricity but no tap water and water closet. The closest house is 350 metres far away. The cottage is 100 years old.

It was snowing. I hope that it was last snow of this winter and spring will be here very very soon.Naše malá tříčlenná rodinka strávila krásný víkend v chalupě v Beskydech. Chalupa je zařízená velmi prostě, je tam elektřina, ale pro vodu se chodí ke studánce a na záchod do kadibudky. Nejbližší dům je 350m daleko a kolem je hlavně les a pak výhled na protější svah. Chalupa slaví letos sto let.

Oba dva dny sněžilo. Doufám, že to byl poslední sníh letošní zimy a už nás čeká jenom jaro.

Leg warmers tutorial

2010-03-05T09:58:00.007+01:00

I am sorry, the tutorial is in Czech only. You can accostume the PurlBee tutorial to your yarn and size. Justýnka's warmers are 28 cm long and 10 cm wide.

Návod na návlečky

velikost: šířka 10 cm, délka 28 cm

potřeby: 100g příze Merino od Vlnapu, jehlice č. 3,5; háček vhodné velikosti nebo jeha s velkým ouškem

pružný vzor 2/2: 1.řada: KO, 1 obrace *2 hladce, 2 obrace, od * opakovat, KO
2. řada: pleteme oka tak, jak se jeví

spirálový pružný vzor: 1. řada: KO, *2 hladce, 2 obrace, od * opakovat, KO
2.-3. řada: KO, pleteme oka tak, jak se jeví, KO
4. řada: KO, 1 hladce, *2 obrace, 2 hladce*, od * opakovat, KO
5.-6. řada: KO, pleteme oka tak, jak se jeví, KO
7. řada: KO, *2 obrace, 2 hladce*, od * opakovat, KO
8.-9. řada: KO, pleteme oka tak, jak se jeví, KO
10. řada: KO, 1 obrace, *2 hladce, 2 obrace *, od * opakovat, KO
11.-12. řada: KO, pleteme oka tak, jak se jeví, KO

postup: nahodíme 44 ok a pleteme 8 řad pružným vzorem 2/2, poté 87 řad spirálovým pružným vzorem a znovu 8 řad pružným vzorem 2/2. Delší strany k sobě sešijeme. Druhý návleček pleteme stejně.

použité zkratky: KO – krajové oko

poznámka: Justýnka je dítě tvarů barokního andělíčka. Na menší nebo hubenější miminko je třeba uplést návleky užší tj. nahodit nižší počet ok.

Baby spiral rib leg warmers

2010-03-03T22:18:00.007+01:00

These leg warmers were inspired by PurlBee. I used different yarn and made baby size but pattern is same. I like it very much. In the first picture you can see Justýnka's leg and my new sling Leo cafe.

Opět jsem se inspirovala u Purlbee a upletla Justýnce návlečky do šátku. Líbil se ten ten zvláštní spirálovy pružný vzor. Bohužel jsem si vzpomněla, až když zima skoro končí, ale třeba se ještě budou hodit i na jaře. Použila jsem svou oblíbenou přízi Merino od Vlnapu ve své oblíbené tmavě hnědé barvě. Šátek na první fotce je Leo cafe, který jsem si koupila za úspěšnou obhajobu (přiznám se, že jsem si ho u Brány k dětem objednala už před obhajobou, takže bych ho měla, i kdyby nebyla bývala byla úspěšná).

Flower pebble

2010-02-27T22:11:00.006+01:00

Dark brown Pebble with crocheted flower for my little girl. I love it.

Hurá, hurá. Tmavě hnědá vestička "Pebble" je hotová. Uháčkovala jsem barevná kolečka, která jsou našita nad knoflíky, a taky kytičku jako brož. Použila jsem svou oblíbenou přízi merino od Vlnapu. Je heboučká, hladká bez chlupů a velmi dobře se z ní plete i háčkuje. Musela jsem maličko upravit návod tak, aby vestička seděla i naší přerostlé holce. Snad jí vydrží do léta.

A new book

2010-02-23T12:07:00.007+01:00

My mother gave me a new book last weekend. It is called "100 flower to knit and crochet" by Leslie Stanfield. My girlie really loves it and she would like to eat it. I have begun to crochet a rose and I have made eight circles as buttons for Justýnka's new "Pebble" vest.

Maminka mi dala krásnou knížku nazvanou KVĚTINY háčkované a pletené od Leslie Stanfieldové. Sice jsem v háčkování úplný začátečník, ale hned jsem se pustila do poměrně složité růžičky. Justýnka ji pochopitelně hned druhý den celou oslintala a nejradši by se vrhla i na knížku, ale to nemá šanci.

Upletla jsem Justýnce tmavě hnědou vestičku "Pebble" a k ní uháčkovala osm malých koleček jako knoflíků. Zelená věc na fotce není Pebble, ale bolerko, které Justýnka dostala od své tety.

Another baby quilt

2010-02-12T23:22:00.006+01:00

This one is for Stachynek. Pattern is called disappearing nine-patch and I love it for its simplicity. my inspiration comes form here and here.

Před mnoha a mnoha lety jsem své kamarádce slíbila, že jejímu třetímu dítku ušiju hrací deku. V té době měla kamarádku jen dvě děti, teď je na cestě třetí a tak jsem musela zase jednou zasednout ke stroji. Jsem z deky nadšená. Původně jsem tam tu zářivě červenou látku nechtěla dát, ale musím říct, že deku krásně rozsvítila. Použitý vzor nazývaný "disappearing nine-patch " (mizející devíticosi) se mi moc líbí pro svou jednoduchost, inspiraci jsem našla zde a zde.

Going out with Justýnka

2010-02-03T23:09:00.003+01:00

I sewed a changing mat, a bag for clean diapers, abag for used diapers, bag for cloths and a bag for cosmetics.

Ušila jsem nám na naše výpravy mimo domov několik pytlíků - na čisté a použité plínečky, na oblečka a na kosmetiku. Barevně sladěná je i přebalovací podložka. Ta má ze spodní strany flís, uvnitř nepromokavou vrstvu a nahoře jemnou bavlnu s motivem kytiček. Na výpravy je také nutný teplý obleček, dudlík a hračka. jen šátek na fotce chybí, nějak jsem zapomněla jak moc je pro nás důležitý. V kočárku Justýnka nebyla od půlky prosince. Na cesty do města kočárek vůbec nepoužíváme, přijde mi nepraktický a cítím se s ním omezená v pohybu a odkázaná na pomoc jiných.

Christmas is over

2010-01-13T21:35:00.002+01:00

Our Christmas decorations are in their box again. See you next year!

Tak a je po Vánocích. Už nemáme ani stromeček. odzdobili jsme ho a vrátili tam, kde jsme ho koupili čili do IKEY. Vánoční baňky jsou už ve své krabici. Uvidíme se až za rok!

Christmas prezent for our chair

2010-01-08T22:07:00.007+01:00

Židle, na které sedíme v obýváku u počítače, dostala k Vánocům malý dárek - podprdelník sladění s polštáři. Ještě dostane on můho muže jeden dáreček - nový petrolejově modrý nátěr.

Háčkovaná vlnovka - návod

2010-01-07T22:46:00.014+01:00

Návod na háčkovanou deku jsem už psala dvakrát a nemůžu ani jeden najít. Takže znova. Návod jsem našla zde a mnoho inspirace barevných kombinací najdete v této galerii. Pletla jsem z příze Merino, která má mnoho krásných odstínů a lze vybrat zajímavé kombinace na deku pro holčičku i pro kluka nebo unisexovou. V háčkování jsem úplný začátečník, takže se v terminologii příliš nevyznám a můj návod může být tím pádem poněkud zmatený. Pokud v něm najdete nějaké nejasnosti, napište, pokusím se je vyjasnit.
Potřeby: cca. 500 g příze Merino (Vlnap) v různých barvách, háček č. 3.5

Pozn: doporučuji koupit příze raději o pár klubek víc, aby vám barva nedošla uprostřed pruhu

Velikost: 75 x 100 cm

Vzor: 3 dlouhé sloupky, sháčkovat dva sloupky dohromady, sháčkovat dva sloupky dohromady, 3 dlouhé sloupky, 2 dlouhé sloupky do jednoho oka, 2 dlouhé sloupky do jednoho oka, ....

Postup: uháčkovat řetízek o 121 ocích, do 4. oka od kraje uháčkovat první dlouhý sloupek podle vzoru a pokračovat podle vzoru dál. Na konci každé řady je potřeba přidat nebo ubrat sloupky tak, aby jejich počet v každé řadě byl stejný. To každá zkušenější háčkařka určitě ví.
Jednou barvou uháčkovat vždy dvě řady a pak barvu vyměnit. Takhle háčkovat pořád dál, dokud deka nebude mít požadovanou délku.

EDIT: Sháčkováním dvou dlouhých sloupků myslím toto: nahodím, píchnu do očka, nahodím, protáhnu okem zpět, nahodím a protáhnu dvěma oky, nyní nahodím a píchnu do následujícícho oka, nahodím, protáhnu okem zpět, nahodím a protáhnu dvěma oky, nakonec nahodím a protáhnu všemi třemi oky na háčku.

Konstantního počtu ok/dlouhých sloupků v jedné řadě jsem docílila tím, že jsem na konci řady místo 3DS uháčkovala 2DS a do úplně posledního oka jsem uháčkovala 2DS. Takhle jsem vlastně nahradila to jedno oko, které ubylo sháčkováním. V následující řadě jsem hned na do prvního oka uháčkovala 2DS a pak pokračovala 2DS. Pak už normálně dvakrát 2DS sháčkovat, ...

Pletená deka - návod

2010-01-07T21:02:00.009+01:00

Už podruhé jsem byla dotázána o návod na pletenou deku. Myslím, že nejlepší bude, když jej napíšu sem a potom již budu zájemce odkazovat na tyto stránky. Na téhle dece je super, že je z obou stran stejná a vzor, kterým se plete, je velmi jednoduchý.

Potřeby: vlna Exclusive (Vlnap) cca. 800 g, pletací jehlice (nejlépe kruhové) 4.5
Pozn. tato vlna mírně kouše, takže není úplně nejlepší pro styk s pokožkou malého miminka, raději bych příště zvolila nějakou jinou nekousavou, navíc se výrobek z ní po vyprání hodně roztáhne.

Velikost: 90 x 110 cm

Vzor: 1. řada: krajové oko * 1 hladce , 1 nahodit, 4 hladce, splést dvě oka hladce, splést dvě oka hladce, 4 hladce, nahodit *, 1 hladce, krajové oko. Mezi * opakovat porad dokola.
2. řada: obrace
3. řada: hladce

Postup: nahodit 159 ok a plést výše uvedeným vzorem dokud deka nedosáhne požadované délky. Pokud jste zvolili jinou přízi než já, doporučuji uplést si zkušební vzorek a podle něj spočítat kolik ok je třeba nahodit. Počet nahozených ok dává po vydělení třinácti zbytek 3.

Vlňáčky

2010-01-06T20:55:00.003+01:00

Od příchodu z porodnice používáme pro Justýnku látkové plínky. Ze začátku jsme měli jako svrchní kalhotky dvoje PULky a dvoje vlňáčky. Když z nich vyrostla, upletla jsem jí troje nové vlňáčky podle upraveného návodu na Vlňáčky podle Evy. Ráda bych vytvořia vlastní návod na vlňáčky s obrázky. Zítra na tom budu pracovat, tak jsem zvědavá, jestli to zvládnu. Bude to chvíli trvat, protože u toho budu jedny vlňáčky plést a to zabere poměrně hodně času.

Our Christmas

2010-01-06T12:15:00.010+01:00

The picture above was taken in January. I made these fabric stars two years ago for our appartment in Prague but they look great again in our house in Brno.

Na obrázku nahoře je okno našeho obývacího pokoje s vánoční výzdobou. Fotku jsem fotila až teď v lednu, když přes noc pořádně nasněžilo. Výzdoba je v barvách červené a tyrkysové stejně jako naše polštáře. Ty látkové hvězdičky jsem šila před dvěma roky pro náš byt v Praze, ale myslím, že jim to sluší i v Brně.

I sewed these little dress for my daugther Justýnka but it is too small. Maybe she is to big for them, she has 9 kg in 5 months.

Ušila jsem Justýnce ke stroměčku roztomilé kostkované šatičky s bílým límečkem. Strávila jsem tím dvě noci a ony jsou jí malé. Hlavně kolem krku se nedají dopnout. Je to naše malá baculka, v 5 měsících má 9 kilo.

Brown and orange baby quilt

2010-01-05T21:23:00.005+01:00

Justýnka needs more than only one quilt so I made her this one in autumn colours - brown and apricot. I was inspired by these quilts.

Naše Justýnka je blicí dítě, když k tomu přidáte, že ji často nechávám na dece jen tak bez plenek, je jasné, že žlutá trojúhelníková deka potřebuje často prát. Bylo tedy opravdu nutné ušít další deku. protože byl právě podzim a protože jsem od mužovy maminky dostala zbytky krásného meruňkově oranžového damašku, ušila jsem Justýnce podzimně laděnou deku. Inspiraci na vzor jsem našla tady.

Little Christmas prezent for Justýnka

2010-01-05T20:44:00.011+01:00

I made only one Christmas prezent for our baby myself - a bag for wooden cubes. I used Pink Penguin's tutorial to make a bag. Justýnka was given thre sets of wooden cubes - from us and from both grand-parents.

I was happy that I could used tiny fabric scraps for this project. I have four plastics boxes of them.

Justýnce jsem letos ušila k Vánocům jen jeden jediný dárek - plátěný pytlík na dřevěné kostky. K ušití pytlíku jsem použila tento návod, aplikaci jsem ušila podle skutečného domečku postaveného z kostek. Justýnka totiž dostala k Vánocům nakonec hned tři krabice kostek - jednu od nás a druhé dvě od prarodičů. To se někdo má.

Měla jsem radost, že pro tento projekt můžu upotřebit několik odstřižků látek, které schraňuju ve čtyřech plastových krabicích z IKEY. Potřebovala bych víc takových projektů, protože odstřižků mám habaděj.

Creating for Sofie

2010-01-05T20:17:00.004+01:00

I crocheted similar ripple blanket for baby Sofie (in the picture is our baby Justýnka) as for Hugouš. I used sweat candy colors - three pinks, two yellows, red, white and orange.

Pro malou Sofinku jsem uháčkovala podobnou vlnovkovitou deku jako pro Hugouška. Na obrázku pod ní spí naše Justýnka, Sofinka byla ještě u maminky v bříšku. Použila jsem stejnou přízi, vzor i rozměry, jen barvy jsou sladší, takové cukrátkové.

I also sewed a mantinel for Sofie. Again in candy colors.

Také mantinel jsem Sofince ušila, opět v cukrátkových barvách.

Birdies for Justýnka

2009-11-06T11:30:00.008+01:00

Three little birdes have arrived from Mexico. They are presents from my grandma to my daugher Justýnka. She bought them (with my help) from Gennines.

Až z Mexika k nám doletěli malí ptáčci. Jsou to obrázky nad Justýnčinu postýlku. Koupila jsem je přes etsy od Gennine.

Autumn window

2009-11-01T21:04:00.004+01:00

Roadmovie

2009-11-01T20:57:00.007+01:00

Pot holders for my another aunt were finished them on the move. Our girl was sleeping under her ripple blanket.

Místo práce na obhajobě jsem během dvou dní a večerů šila chňapky pro mou druhou tetu. Ruční přišívání lemu jsem dokončila cestou autem. Naše holčička mezitím sladce spinkala pod svou barevnou vlnovkovitou dekou.

Cushions finished

2009-11-01T20:44:00.004+01:00

Tramtadadah, log cabin cushions are finished. I was inspired by this and this and these ones. I am happy that I made the red binding because the cushions look better with it.

Tramtadadá, polštáře jsou hotové. Hodně práce mi dalo opaspulkování. Už jen zajít do obchodu a koupit šňůrku do paspulky byl výkon. Ale musím říct, že se práce vyplatila. Polštářům paspulka dodala šmrc a díky ní také lépe vyniknout na bílém pozadí. Inspirovnána jsem byla tímto a tímto a těmito polštáři.

Log cabin cushion

2009-09-15T22:49:00.003+02:00

This is to be one of two cushions for our living room. It takes me weeks and weeks to finish it because of the baby.

Toto je jeden ze dvou polštářů do našeho obýváku. Šiju je už nekonečně dlouho, ale času s miminkem se málo a spoustu ho proflákám na netu. Vybrala jsem látky ve své oblíbené barevné kombinaci - červená a tyrkysová, ve stejných barvách byla i naše svatba.