Locikové šaty II

Hurá, hurá, líbily se. Jsem prý ta nejšikovnější maminka a ušila jsem ty nejkrásnější šaty :-)  A teď pár fotek.

Nabírané pruhované rukávy se mi moc líbí. Stály za tu práci. Kraječka kolem krku šaty zjemňuje, bez ní byly příliš strohé. Ještě to chce delší šňůrku do šněrování. A to zlaté zdobení na vrchní sukni se Jů moc líbí, jojo, je to moje malá straka.

Locikové šaty

zdroj: fanpop.com

Šaty jako princezna Lociky z pohádky Na vlásku si Jů přeje už od Vánoc, kdy dostala šaty pro bílou paní, a hlavně je viděla na své kamarádce. Jako vždy jsem je šila na poslední chvíli. Látky jsem koupila v Praze u Mráze. Metr poměrně silného polyesterového saténu stál 89,-. Podle ceny je to asi tenhle. Šilo se z něj dobře, mohu doporučit.

 Vrchní sukni z bílé organzy (také od Mráze, za 39,-) jsem ozdobila zlatou "výšivkou". Příště bych se na to vybodla, ale šablonu jsem použila poprvé, tak aspoň vím, co od toho mám příště čekat.

S rukávy jsem se trochu nadřela. Chtěla jsem si je zjednodušit a ušít je jen krátké, ale Jů si pamatuje, že byly dlouhé a průsvitné. Ach jo. Nejvíc času zabralo našívání fialových proužků. Chtěla jsem  koupit saténové stužky, ale nějak jsem to nezvládla. Taky jsem chtěla dát jen tři proužky, ale jedny Adidas princeznovské šaty už Jů má a druhé nepotřebuje :-)

Téměř hotový živůtek z líce a rubu. Živůtky podšívám tenoučkou viskózou. Je příjemnější na tělo než umělý satén a pod podšívku se schovají nevzhledné švy. Také se tím dobře se začistí výstřih. Není pak nutné ho lemovat šikmým proužkem, což mi jednak nejde, jednak to u dvoubarevného živůtku vypadá zvláštně.To ruční přišívání podšívky miluju, člověk už má to nejhorší šití za sebou a v klidu u televize za sebou zametá stopy divokého entlování a křivě střižených přídavků na švy.

 Šaty téměř hotové. Podšívka na nich ještě není přišitá. Chybí krajky kolem výstřihu, na rukávech a lemu roucha :-) a šňůrka ve šněrování.

Ještě dodávám, že sukně je půlkolová (či snad zvonová) stejně jako na "gotických" šatech. Tento typ sukně doporučuji, na spotřebu látky je trochu náročnější než klasický zřasený obdélník, ale všívá se o dost jednodušeji  a má krásný tvar. Jen tedy spodní cípy horní průsvitné sukně se  trochu překrývají, ale to příště vychytám. Protože já mám hroznou chuť ušít té své princezně ještě aspoň jedny šatičky.

Zítra Jů šaty dostane, tak jsem napnutá, jak jí budou sedět a jak se jí budou líbit.

Nějaké odkazy s návody nebo fotkami na locikových šatů najdete zde, zde, zde, zde a zde. Některé z nich jsem objevila až po došití šatů :-)

V ložnici

Pokusně jsem pověsila zase jinou látku jako závěs. Pořád hledám a hledám a nenacházím tu pravou ani ne tak ořechovou jako modrou.

Klubíčka a tráva

Pomalu mi došly zásoby merino klubíček, tak jsme dnes byly s holkama nakupovat. Každá si vzala do tašky tři klubíčka, na mě jich zbylo deset. Jestli to vyjde a budeme na chalupě nepřetržitě tři týdny, tak budu mít, co dělat. Stroj si tam brát nebudu.

 K letním vedrům patří koupání. Snažím se ho omezit na mininum, holky jsou trochu nachlazené. Mám radost z trávy, která za měsíc od téhle koupací fotky pořádně vyrostla a už má za sebou i jedno sekání. Až z těch prken na terase bude plot a za těch palet, co na terase taky jsou, bude domeček pro holky a možná i zahradní pohovka, tak budeme moct na terase večeřet. Co na tom, že je jen betonová a na prkna si ještě rok počká.

Holčičí čepička

Na šátkařském srazu v Zubří jsem zjistila, že holčičky sahají po růžových čepičkách s kytičkami. Takže jsem se hned na nějaké holčičí vrhla. Dvě bílorůžové proužkované čepičky čekají na kytičky a nafocení, tahle cyklámenová čeká na stuhu provlečenou spodní řadou dírek.

Poprvé jsem použila i ten obloučkový okraj z návodu na merinovou čepičku. Tento návod je velmi podrobný, vhodný i pro začátečníky. Vlastně háčkuji téměř výhradně jen podle něj, jen občas přidám řadu krátkých sloupků nebo polosloupků.

Seno

Hrabání trávy na chalupě. Zatímco na sekání máme místo kosy sekačku samochodku, k hrabání slouží stále jen a pouze hrábě.

2013 - Jó na zádech vydržela jen chvilku, stejně jako vydržela Popelka pomáhat při hrabání.

Za to jezdit na plachtě s posekanou trávou jim vydrželo hodně dlouho. 

2012 

2011 - osmitýdenní Jó na fotce není vidět

2009 - osmitýdenní Jů

Pro Jíťu

Ani ne tak pro ni, jako pro její kluky. Čepičky "Všechny barvy moře" obohacené o barvu Brněnské přehrady. Ta větší má středně široké proužky, ta menší má proužky úzké a chybí tam šedá. Líbí se nebo mám něco změnit? Pořád mě ta kombinace baví, tak se klidně vrhnu do ještě jedné čepičky.

Vyfoceno během chvilky dnes večer. Pak jsem je od sebe musela roztrhnout. 

Knoflíky

Také jste si všimli, jak je těžké v českých galanteriích koupit jeden typ knoflíku v různých barvách? Nebo dokonce v různých velikostech? Chtěla jsem vyměnit nudně růžové knoflíky na Jůiných šatech za nějaké různobarevné, ale ačkoliv jsem navštívila několik brněnských galanteriích skončila jsem se směsicí různoroných barevných knoflíků přibližně stejných velikostí. Naštěstí se to samo vyřešilo na šátkařském srazu v Zubří., kam přijela Definitiv z Postarámese se svými knoflíčky. Utratila jsem u ní skoro dvě stovky a jsem konečně spokojená. Srdíčkové přijdou na šaty, puntíkované na sukni.

Ze Zubří

Buřtopeky. Jó byla z těch fousků a čumáčku nadšená. 

 Oba spící. Kontrolovala jsem to pohledem zblízka pod černá skla brýlí.

Pyramida před odjezdem do Zubří

My tři holky X

Momentka z odpoledního spaní. Jů usnula zatímco jsem kojila budící se Jó.

18/52

Zase ty čepičky. Nějak nemám sílu je fotit.

17/52

16/52

Jó si obouvá čepičkové boty.

 Jů ještě v Praze před svatovítskcm chrámem.

Rozešitá nosítka

Stav dnes odpoledne. Teď už jsou došitá a čekají v pyramidě až bude dost denního světla na vyfocení. Jedeme na celostátní šátkařský sraz, kde budu nosítka i čepičky prodávat a nutně jsem potřebovala ušít nejoblíbenější modely, které jsou už vyprodané.

Děkuji svým rodičům, že vzali holky na zmrzlinu a na hřiště a já mohla šít. Děkuji Jó, že dnes přes den nespala a usnula už v 7, oproti oblíbené půl jedenácté. Děkuji muži, že jel s Jů nakupovat a já mohla v klidu balit. Děkuji Jů, že cestou domů z nákupu v autě za těch 5 minut stihla usnout.

Zimní čepičky

Na chalupě jsem se  donutila uháčkovat poslední ze série zimních čepiček. Ze všech tenkých chlupatých klubíček mi zbylo jen pár metrů růžové. Také jsem do ní hned všila flísovou zateplující podšívku. Díky ní jsou čepičky vhodné i do pořádné zimy.

Holky v klučičích modrozelených, které jsem už jednou fotila. Tehdy ještě nebyly podšité tyrkysovým flísem, který mi ve skříni leží už pěkných pár let. I na jiné podšívky padla část nasyslených zásob. Jů má nyní nějaké ksichtíkové období.


 A všechny čepičky pěkně na hromádce. Kromě dvou menších holčičích velikostně vhodné pro děti od 3 let.

Nosící z chalupy

Tradiční tříkilometrové procházka na borůvkové knedlíky. Cestu tam zvládla Jů po svých, zpátky se nechala nést v našem novém nosítku - původním českém rostoucím ergonomickém nosítku KiBi. Zamilovala jsem se to té fialové látky na první pohled.  

Omylem koupená II

Na modelkách. Tradičně před ledničkou,

Omylem koupená

Omylem jsem koupila dvě klubíčka v barvách, které na čepičky nepoužívám. Tmavší petrolejovou a modrozelenou. Spolu s tyrkysovou a tmavě šedou krásně ladí. Jen se mi je nedaří vyfotit barevně věrně. Zatím jsem z nich uháčkovala dvě čepičky s různou šířkou pruhů. Ještě přibude jedna nebo dvě.

Klučičí varianta lesních plodů. Všechny barvy moře. No, všechny sice ne, ale s zní to tak lépe.

PS: Obě čepičky jsou na prodej. Velikost na hlavičku s obvodem 51 cm.

Na srazu

Jó spící na šátkařském srazu.

Když se s Jó nechtělo houpat žádné dítko, rozhodla se houpat s mobilem. Moc jim to nešlo.