358/365

Jůině ušance se dostalo flísového zateplení. Škoda jen, že na Jóinu už nedojde. Někde jsme ji ztratili. Zítra jdu koupit klubíčka na novou.

357/365

Konečně máme dětský pokoj. Ačkoliv tam děti ani nespí ani si tam moc nehrají, zůstává tam většina hraček. Ložnici se nám daří držet úplně bez hraček, pokud nepočítám dvě pohádkové knížky. V hlavní místnosti se hračky rozprostřou a nevadí mi tolik jako v předchozích bydleních. Musím říct, že je to velká úleva.

356/365

355/365

Už dlouho jsem si brousila zuby na "nejlepší čokoládový dort". Přiznám se, že jsem z něj trochu zklamaná. Připomíná mi hodně mou oblíbenou francouzskou buchtu Moelleux aux chocolat, která nedá tolik práce, není tak sladká a je jí méně, takže jí člověk i méně sní :-))). Zajímavější mi přišel pravý pařížský dort, a to i přes to, že se mi srazil krém. Láká mě i tento recept , podle kterého peče dokonalé dorty Jana z Kohoutí vršku, ale odrazují mě ta syrová vajíčka.

Jak jsme se přestrojili

... je Jůina nejoblíbenější kapitola z děti z Bullerbynu. Dnes si vyžádala mou nosící bundu, čepici a šátek, které k ní nosím. Do šátku šup s Ježíškem, milovaným miminkem obou mých holek.

354/365

353/365

Valentýnská koule na brance.

Dorazila jsem do Los Angeles

Dnes jsem dostala zprávu z Los Angeles, že moje háčkované čtverečky tam dorazily. Fotku si můžete prohlédnout zde.

352/365

Vytírám podlahu :-))) Musím přiznat, že vysával majitel notebooku.

351/365

 Vybíráme závěsy do ložnice. Chtěla bych nějaké modrobílé, uklidňující. A máme nové pampeliškové lustry z IKEA.

350/365

Moje oblíbená barva.

349/365

Místo černých drátů máme dvě pěkné žárovky na bílých drátech. Jedna ještě přibude. A s ní se vrátí i větev.

348/365

Větev nad jídelním stolem byla dočasně odstraněna. Ošklivé černé dráty zmizely.

347/365

Zase ty čepice. Tentokrát na klasickém kovovém věšáku z domečku, který jsme zbourali, abychom na jeho místě postavili ten náš.

346/365

Děkuji, děkuji, děkuji.

345/365

Nápad s vánočními světýlky v demižonu je hodně starý. Stejně dlouho jsem čekala než budu mít místo, kde ho uskutečním.

344/365

Pro zítřejší návštěvu.

Muffiny s trojí čokoládou a mrkvové cupcakes/capkejky/mafiny/muffiny. Recept na ty mrkvové jsem si vytrhla časopisu Instinkt, autorkou je food blogerka Lucie, ale na jejím blogu se mi ten recept nedaří dohledat, tak snad se nebudou Instinkt ani Lucie zlobit, když ten recept napíšu sem. Je prostě úžasný.

V původním receptu je i návod na čokoládovou polevu a zdobení marcipánem, ale nemám sílu to ani vařit ani opisovat. Místo vanilkového extraktu dávám vanilínový cukr. Jednou si snad ten extrakt koupím, ale zatím nevím kde.

Mrkvové muffiny dle Lucie Dvořákové
175 g hladké mouky
1 lžička jedlé sody
špetka soli
1 lžička mleté skořice
2 velká vejce
135g cukru krupice
160 ml slunečnicového oleje
1/2 lžičky vanilkového extraktu
160 ml jablečného džusu
225 g jemně nastrouhané mrkve

Troubu předehřejeme na 180°C a formu na muffiny vyložíme papírovými košíčky. Do velké mísy prosejeme mouku se sodou, solí a skořicí. V jiné míse prošleháme vejce, cukr, olej, vanilkový extrakt, jablečný džus a mrkev. Obě směsi promícháme a získáme tak tekuté těsto. Rozdělíme ho rovnoměrně do připravených forem a pečeme asi 20 minut.

343/365

Naše jídelna. Okno s výhledem do zahrady.

342/365

Lednová výzdoba na větvi nad jídelním stolem. Papírové vločky. Letos hojně padají i ty ledové.

Poznáváme okolí

Z dnešního dne mám výborný pocit. Po dlouhé době plné budování, stěhování a vybalování jsme vyrazili poznávat okolí nového bydliště. Všichni čtyři. Pěkně pěšky rovnou z domu do vedlejší vsi na oběd a pak vlakem a MHD zpátky. Holky si cestou obě zdřímly. Cesta vlakem byla zážitkem pro všechny, muž se přiznal, že na některých přestupních místech byl poprvé v životě. Jsem tak ráda, že se nám to povedlo bez auta. Příští víkend zase, bude-li nám přát počasí a zdraví.

Termosku s čajem jsme vytáhli hned za humny. Soví čepičku jsem svému muži definitivně zabavila, stejně jako on mně tu zélandskou.

Graffiti na nádraží. Inspirace pro patchworkovou deku.

341/365

Puntíky u nás v kuchyni.

340/365

Táta přišel z práce.

339/365

Lego Duplo - ta nejlepší hračka.

338/365

První šití v novém domě. Růžová softshellová rukavička pro Jů. Ta šedá je testovací, tu oranžovou jsem nosila jako dítě.

337/365

Jó dělá "malá, malá" Jů, která vytuhla na sáňkách cestou domů. Ačkoliv jsme obešly kus vesnice lesem kolem dokola nenašly žádný vhodný kopec na sáňkování. Budeme se muset zeptat místních, kde je to nejlepší. O jednom kopci vím, ale tam se musí MHD a to se mi pokaždé nechce.

Nemůžu si vynachválit čistící zónu v podobě čistícího koberce v zádveří. Je dlouhý přes dva metry až k prvním dveřím a opravdu výborně zachytí kamínky, smítka a jiné nečistoty,které se nanosí zvenku dovnitř na botách. V minulém bydlení jsme s tímto dost bojovali a vysávat jsem kvůli tomu musela častěji než mi bylo milo. Tady všechen binec zůstává na koberci a dál se nedostane. Milý muži, mockrát díky za tuhle vychytávku.

336/365

Pondělní kontrola pump. Zatímco jedna pumpa byla bez návleku, druhé někdo navlékl rukavici. Ještě štěstí, že mám uháčkované nějaké záložní, takže pumpě ruka nemrzla dlouho.

335/365

Byla u nás milá návštěva a přinesla "koláč twarohowy". Přesně ten, který jsem chtěla celé vánoční svátky upéct a nemohla jsem najít kuchařku, protože se mi ztratila při stěhování.

334/365

Čtverce jsou hotové. Od každé požadované barvy (oranžová, žlutá, jasně růžová, bílá, tyrkysová, fialová, limetkově zelená) jeden, jen od oranžové dva, protože těch potřebují nejvíc.

333/365

Na stránkách yarnbombing.com můžete kromě jiného najít, kde se kdo chystá, co oplést či obháčkovat a ještě vás žádá o pomoc či přispění. Zalíbila se mi možnost přispět z Česka k obháčkování  muzea v Los Angeles. Stačí uháčkovat několik jednobarevných čtverců formátu 12.5 x 12.5 cm a poslat na uvedenou adresu.

332/365

Na jídelním stolem. Na bílo natřená větev s vánoční výzdobou. Místo světel zatím jen tři černé dráty s jednou žárovkou. Už máme koupené bílé dráty s bílými objímkami na žárovky, ale kvůli větvi ještě nebyly instalovány.

U branky

 Děkuji své kamarádce Terezce za skvělý nápad uháčkovat zimní čepičku i pro kliku. V našem případě kouli na brance. Dávala jsme ji tam pozdě v noci a do rána na ní vykrystalizovala jinovatka.

 Ještě krásněji si vyhrála námraza na muchomůrkách zavěšených na stromku.

 Jů v nejnovější čepici-ušance uháčkované ze světle růžového Merina od Vlnapu a zbytku chupaté příze, který jsem dostala od jedné z babiček. Když zbytek došel nahradila jsem ho bílou Geishou od Vlnapu. Ze zbytku bílé Geishy a bílého Merina je nákrčník (pletla jsem vždy jen jednou přízí a mírně kousavou Geishu dala tam, kde nepřijde do kontaktu s holou kůží). Konečně něco, co není růžové. Návod na nákrčník zde.

331/365

Na brance nám vyrostla muchomůrka. Už s tím musím přestat, nebo mi muž zabaví všechny háčky a jehlice.

330/365

Mám dvě potky stejné kompozice. Na každé je ostrý vždy jen jeden z fotografovaných objektů. Ach jo.

Silvestrovská procházka

 Na "blíže neurčeném místě"  se tak dobře prochází. Není to sice takové kochání se funkcionalistickou architekturou jako na místě, odkud jsme se právě odstěhovali, ale nejsou tu takové kopce, dlouhé bloky a je to kousek do lesa a ke koním. Těším se až to tu víc poznáme.

329/365

Ze silvestrovské procházky.