Jarní sluníčko nám zasvítilo do oken, u hřbitova začaly babky prodávat různobarevné petrklíče a já dostala šílenou chuť ušít vesele barevné hrací deky pro miminka.
Nejdřív jsem se vrhla na první - ta měla mít všechny barvy - žlutou, oranžovou, červenou, tyrkysově modrou a hráškově zelenou a k tomu všemu jsem se rozhodla použít látky s nejrůznějšími vzory. Zato samotné provedení mělo být jednoduché - samé čtverce o straně 10 cm. Vyšla z toho barevná změť, která vypadá, jak kdybych ji vytvořila po požití LSD. Musím se přiznat, že ani já sama z ní nejsem úplně nadšená. Doufám, že se účinek trochu zmírní po prošití bílou nití.
Po této zkušenosti jsem u druhé deky upustila od nejjednoduššího provedení a zvolila druhou nejjednodušší možnost - zarámování čtveřice čtverců do rámečku z bílých pruhů. Šití bylo trochu náročnejší, musela jsem dvakrát třikrát párat, ale výsledek se vyplatil, k čemuž přispělo i to, že se mi podařilo najít ve sbírce látek jednu s kytkami té správné velikosti a té správné barevnosti. Výsledek jsem nestačila ráno vyfotit a tak dávám jen fotku z příprav.
Na obě deky jsem použila jen látky ze svých zásob. Kupovat budu muset jen vatelín/duté vlákno na výplň a látku na zadní stranu, protože metr látky nekupuju. To jen velmi výjimečně, když mi látka padne do oka, když mi v obchodě míň neustřihnou nebo když to prostě potřebuju. Přiznám se, že látky kupuju jen tak, bez konkrétního projektu před sebou. Čistě do zásoby. Většinou koupím 30 cm, doma ji hodím do koše se špinavým prádlem a příležitostně proženu pračkou, aby se látky vysrážela. Teprve pak onen kousek zařadím do sbírky :-) Někdo sbírá šátky, někdo látky. Možná proto se v těch šátkách poměrně krotím.
Taky se přiznám, že látkama z ciziny dost šetřím a jen tak je nepoužiju. Takže mi doma tři roky ležely látky z Ameriky, do kterých jsem kvůli těmhle dvěma dekám střihla poprvé. Baví mě, když jsou na jedné dece látky, které jsem koupila v různých zemích. Takže na té halucinogenní se potkávají české látky s látkami koupenými v USA, je tam taky jedna z Nového Zélandu, jedna z Japonska, jedna ze Španělska a jedna švédská z IKEY :-). Taky mám dvě americké látky koupené v Japonsku a vyrobené kdoví kde. Americké proto, že si myslím, že byly v USA navrženy, ale kdoví jak to ve skutečnosti bylo. To mi připomíná, že jsem chtěly kdysi dávno napsat o nakupování látek v Japonsku. Tak snad příště.
Modrozelená deka, o které jsem psala nedávno, ještě není hotová. Čeká ji ještě prošití a lemování. 
Zato růžová deka pro holčičku už by už mohla vyrazit k novému majiteli. Původně jsem chtěla ušít jen dvě bláznivé jarní deky, ale koupila jsem vatelín šíře 100 cm a ukázalo se, že je pro barevnou deku moc úzký. Abych vatelín využila, ušila jsem tedy tuhle růžovku. Je menší cca 92x92 cm, taková jemná, hodně měkká a nadýchaná. Prošití ji udělalo hodně plastickou. To mě vždycky překvapí, jak prošití deky změní, dodá jim třetí rozměr a něco navíc.
Závan jarního počasí přinesl jaro i k nám domů. Při shánění šátku pro svou sestru k narozeninám jsem neodolala a jeden kytkovaný jsem si prostě musela koupit. Háčkované kytky na fotkách jsou výsledkem pokusů o uháčkování kytky z Merina a následné posedlosti kytkoháčkováním.
Tato série fotek ukazuje, jak je těžké v Justýnčině blízkosti něco vyfotit - tentokrát háčkované kytky na pozadí nově ušité přebaloací podložky.
