PF 2011

Nosící manšestrový kabátek

Takhle kouká Justýnka z mého nového nosícího kabátku do města. Už v něm nosím asi dva měsíce, ale teprve teď jsem se nechala vyfotit.

Tmavě hnědý manšestr na kabátek jsem měla koupený déle než rok. Celou loňskou zimu jsem nosila v softshelce svého muže nebo softshelce, která byla sice koupená pro mě, ale byla mi velká. Na procházku fajn, ale do města jsem toužila po něčem míň sportovním. Zároveň mě lákala výzva tak složitého šití. Kabátek je z manšestru, vypodšívkovaný je obyčejnou fialovou bavlněnou látkou, kterou můžete vidět na kapucce. Toužila jsem po fialové, cyklámenové nebo červené a tahle látka byla to nejlepší, co jsem sehnala. Nerada šiju za klasické podšíkoviny, protože hodně klouže.

Kabátek je šitý podle střihu z Burdy 10/2009. Je to jednoduchý rovný střih tvarovaný pouze prsním záševkem. Ukázalo se, že je až moc volný a tak jsem ho v pase stáhla gumou, abych, když náhodou nenesu Justýnku, měla nějaký tvar a nevypadala jako almara. Zapínání je na knoflíky, vepředu jsou dvě velké spodní kapsy, horní kapsy mají jen patky, takže to v podstatě kapsy nejsou. Vzadu uprostřed je zip, do kterého se dá vepnout vsadka. Dopředu jsem zip zatím nedávala, protože na břiše nosím velmi výjimečně. Na druhý pokus se mi povedlo ušít kapucku správné velikosti. První verze kapucky byla příliš malá a nezakryla miminku celou hlavu. Kapucka je pevně přišitá k vsadce. Když není využívána, je složená v kapsicče se zapínáním na suchý zip. Když miminko usne, kapucka se vytáhne z kapsy, přetáhne přes hlavu mimika a gumičky v horních rozích kapucky se zaháknout za knoflíky, kterými jsou ozdobeny nárameníky.

Jsem ráda, že jsem si kabátek ušila a nosím jej skoro denně. Kdybych mohla, tak bych mu přidala pár centimetrů na délku, protože, když nosím v manduce, tak Justýnce táhne na nožičky. Také bych šila spodní kapsy méně výrazné. Myslím si, že mi jeho barva sluší, cítím se v něm líp než ve větrovce a jsem na sebe hrdá, že jsem ho zvládla ušít, i když zpracování není dokonalé.

Ráda bych si ušila opravdový nosící kabát z vlněného flauše, podšitý prošívanou podšívkou, aby byl pořádně teplý. Zatím jsem ale nenašla tu správnou látku ve vhodné cenové relaci. Navíc stále váhám, zda šít kabát podle stejného střihu. Tento má výhodu v tom, že je jednoduchý - jeden přední díl, jeden zadní díl - a mám ho už hotový. Co se mi nelíbí, je to jak sedí vepředu přes prsa a v pase, nehezky se krabatí. Při nošení na zádech bych aspoň zepředu chtěla vypadat jako žena ne jako těhotná velbloudice. Při nošení na břiše je zase nějaké vypasování předních dílů k ničemu. Každopádně toho budu řešit nejdříve až příští podzim, do té doby nebude nejspíš čas a vhodná látka.

Po roce opět v "ateliéru"

Justýnka před více než rokom na naší posteli a Justýnka dnes tamtéž. Jak ten čas letí.

Na dalších fotkách předvádí svou oblíbenou pasáž z básničky o bramboře: "neviděla, neslyšela".

Jak jsem poprvé prodávala

Dnes jsem poprvé prodala pár svých výrobků na vánočním jarmarku u brněnských salesiánů. Ušila jsem skoro dvacet menších látkových pytlíků se stahováním na dvě šňůrky. Část s patchworkovou vsadkou, část s aplikací našitou entlovacím stehem. K tomu jsem měla na prodej dvě nepromokavé přebalovací podložky s aplikací a čtyři větší pytlíky na kostky (podobné jako tento). Prodej předčil má očekávání i když jsem zdaleka neprodala všechno. Posledních pár dní jsem chodila spát opravdu pozdě, omezila jsem bezduché sérfování po netu a opakované sjíždění Sexu ve městě a mám pocit, že se to vyplatilo.
PS: To dítě na prodej nebylo.

Red and aqua advent calendar

Yesterday I finally finished an advent calendar for Justýnka. Včera jsem konečně došila adventní kalendář pro Justýnku. Visí na dveřích do obýváku a pěkně je rozsvítil. Základ je z pevné lněné látky (koupené ve vídeňské IKEE), která má hodně hrubou a plastickou strukturu jako klasický pytel. Na režný základ jsou našité jednoduché kapsičky. Čísla jsou vyšitá řetízkovým stehem. Mohla jsem je napsat fixou na textil, ale to by nebylo tak pěkné a plastické. Neumím bohužel kreslit ani pěkně rovnoměrně psát. Možná by šla použít i nějaká barva v tubě, to by pak mohla být čísla bílá stejně jako ta vyšitá. klendář visí na větvičce natřené na bílo.

Red merino neckwarmer and mittens

A neckwarmer and mittens go pretty well with Anna hat since I used the same red merino by Vlnap to made them. Tutorial is from Pickles. První sníh podrobil náročnému testu Justýnčin pletený komplet nákrčníku a rukavic (návod zde). Nákrčník obstál na jedničku, rukavice tak na čtverku. Rukavičky jsem pletla přesně podle návodu, ale Justýnce jsou velké, což je dáno nejspíš tím, že jsem nepoužila přízi uvedenou v návodu. na rukavice se hodně lepí sníh, snadno promoknou a jsou docela tenké. takže musím sehnat nějaké flísové. Když ale nepřijdou do kontaktu se sněhem a není moc velké zima, tak poslouží výborně i přes to.

Rukavice jsem pletla přesně podle návodu. Návod na nákrčník jsem musela upravit a tak ho tady napíšu česky. Je to velikost na cca. dvouleté dítě. Použila jsem merino od Vlnapu, bylo potřeba 64 g příze. Jehlice (myslím) číslo 3.5. Nahodila jsem 72 ok, rozdělila je na 4 krátké jehlice a pletla do kruhu pružným vzorem 2 hladce a dvě obrace až do výše 16 cm. Poté jsem pokračovala stále hladce a každé oko rozpletla na dvě. Hladce (výsledkemje lícový žerzej) jsem pletla do výše 4 cm a pak jsem celé dílo ukončila dvěma centimetry vroubku (jedna řada hladce, jedna obrace).